Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3401/2013

32 Cdo 3401/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Mabetex, spol. s r.o., se sídlem v Brně, Tábor 2, PSČ 616 00, identifikační číslo osoby 44012411, zastoupené JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích 137, proti žalované FSIK ECONOMIC, s.r.o., se sídlem v Brně, Solniční 3a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60743964, zastoupené Mgr. Lydií Lamáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská 121/1, o zaplacení 347 544,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. května 2013, č. j. -499, , takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. května 2011, č. j. -429, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 15. března 2012, č. j. -462, a opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2012, č. j. -478, ve výroku, jímž bylo zamítnuta žaloba o zaplacení 299 234,50 Kč s příslušenstvím (výrok I.), změnil ho ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

Dovolání, z jehož obsahu lze dovodit, že směřuje proti napadenému rozhodnutí v rozsahu jeho potvrzujícího výroku ve věci samé, trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení (dále též jen „ “) neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení ). Požadavek, aby dovolatelka v dovolání konkrétně popsala, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na a jeho citace není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , a ze dne 16. září 2013, sp. zn. , jež jsou – stejně jako níže označená rozhodnutí – veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála.

Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), dovolatelce uplynula dne 30. září 2013 (srov. ustanovení větu první ). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Pro úplnost však dovolací soud dodává, že i v případě, že by dovolání nevykazovalo vady, bylo by třeba ho odmítnout pro nepřípustnost, neboť otázky práva na zaplacení ceny díla a ceny tzv. víceprací řešil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. dne 22. září 2009, sp. zn. , ze dne 11. července 2013, sp. zn. , dále rozsudky ze dne 27. června 2007, sp. zn. , ze dne 21. října 2009, sp. zn. , ze dne 23. února 2011, sp. zn. , ze dne 14. února 2012, sp. zn. , a usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. ledna 2014

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu