Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1293/2013

U S N E S E N Í

L. A.-Š. N.

JUDr. Y. R. - V.

, zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, pro 1.400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , u soudního exekutora JUDr. Jana Fendrycha, Exekutorský úřad Praha 2, pod sp. zn. 132 EX 6013/10, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne

9. 11. 2012

, č. j. -75, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Povinná

je povinna

zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku

1800,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Davida Krofty.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor JUDr. Jan Fendrych rozhodl usnesením ze dne 17. 7. 2012, č. j. 132 EX 6013/10-62/Zl, že z rozdělované podstaty 2 162 500,- Kč za prodej nemovitostí ve výroku uvedených se uspokojují pohledávky v tomto pořadí:

1. pohledávka soudního exekutora ve výši 341 688,- Kč k hotovému zaplacení.

2. pohledávka oprávněné ve výši 1 439 900,- Kč k hotovému zaplacení.

3. pohledávka přihlášeného věřitele L. A.-Š. N. ve výši 380 912,- Kč k hotovému zaplacení.

Uvedl, že kromě jeho pohledávky, která se uspokojuje v první skupině ( ), byla částečně uspokojena jediná přihlášená věřitelka L. A.-Š. N., která přihlásila vykonatelnou pohledávku ve výši 1.350.000,- Kč s příslušenstvím, vyplývající ze směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2006, č. j. -10, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 17. 3. 2009, č. j. -79, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2010, č. j. -137. Tato pohledávka byla zařazena podle do VI. skupiny. Pohledávka oprávněné (náležející do III. skupiny) se skládá z jistiny ve výši 1.400.000,- Kč a náhrady nákladů za právní zastoupení v exekuci ve výši 39.900,- Kč.

Městský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Vyšel ze zjištění, že věřitelka přihlásila pohledávku ve výši jistiny 1 350 000,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z částky 1 350 000,- Kč počítaným od 25. 2. 20005 do zaplacení, odměnu ve výši 4.500,- Kč, a náklady nalézacího řízení ve výši 16.024,30 Kč, 714,- Kč, 77.988,- Kč, jež jí byly přiznány ve směnečném řízení, a 39.354,- Kč, jež požadovala za právní zastoupení v jiném exekučním řízení. Poté uzavřel, že s ohledem na výši zbytku rozdělované podstaty a výši příslušenství přihlášené pohledávky a s přihlédnutím k , je zřejmé, že v rámci tohoto rozvrhu nemůže být uspokojena (popřena) jistina ve výši 1.350.000,- Kč, proto není třeba se zabývat odvolací námitkou, že povinná popřela pravost pohledávky věřitelky (v tomto řízení oprávněné), že se jedná o duplicitní pohledávku, jež oprávněná vymáhá na základě směnečného platebního rozkazu a trestního rozsudku, když povinná popírá jen pravost jistiny. Uvedl, že v přiznané částce 380.912,- Kč jsou zahrnuty přiznané úroky z prodlení za tři roky (od 16. 7. 2009 do 16. 7. 2012) ve výši 243.443,83 Kč, směnečná odměna 4.500,- Kč, náklady řízení před soudem I. stupně 116.024,30 Kč, náklady námitkového řízení 714,- Kč a částečně náklady odvolacího řízení 16.229,87 Kč. V případě tohoto příslušenství se tak nejedná o duplicitní pohledávku, protože v rámci trestního řízení byla oprávněné přiznána pouze náhrada škody ve výši 1.350.000,- Kč a 50.000,- Kč.

Povinná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a odst. 3 , odvolacímu soudu vytýká, že se vůbec nezabýval námitkou věci rozsouzené a nikterak neposoudil vzájemný vztah tohoto řízení a řízení probíhajícího také u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. a u téhož soudního exekutora pod sp. zn. 132 EX 1107/11. V řízení vedeném pod sp. zn. soud exekuci odložil do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu za zastavení exekuce. Rozhodnutím se však neřídil soudní exekutor v této věci, neboť se měl zdržet všech úkonů ve prospěch oprávněné. Podle jejího názoru také „z popření nároku z důvodu duplicity pro překážku věci rozsouzené nelze vyslovit závěr, že došlo jen k popření jistiny“. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že povinná se k otázce přípustnosti dovolání ve smyslu nevyjadřuje, takže není zřejmé, z čeho ji dovozuje. Souhlasí se závěrem odvolacího soudu, že otázkou duplicity nároku se nebylo třeba zabývat, neboť v rámci rozdělované podstaty nedošlo k uspokojení požadované jistiny. Navrhla, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 ).

Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soudní exekutor rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno, zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Při přezkumu napadeného rozhodnutí - tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek - je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).Povinná však žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezila, a ani hodnocením v dovolání uplatněných námitek k tomuto závěru dospět nelze.

Obecně není vyloučeno, aby jedna a tatáž povinnost ve vztahu mezi účastníky byla podložena více vykonatelnými exekučními tituly. Má-li oprávněný dostat totéž plnění, obrana povinného spočívá v podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle nebo h) (srov. např. Kurka, V., Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a. s. 2004, s. 210, 232).

Je-li v jednom řízení, v němž je vymáhána totožná pohledávka, podán návrh na zastavení exekuce a soud do doby rozhodnutí o tomto návrhu exekuci odloží, pak exekutor v tomto řízení nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Důsledky spojené s odložením exekuce se však nevztahují na postup exekutora v jiném exekučním řízení.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nemůže založit ani námitka povinné, že „z popření nároku z důvodu duplicity pro překážku věci rozsouzené nelze vyslovit závěr, že došlo jen k popření jistiny“. Odvolací soud totiž pouze uzavřel, že v trestním řízení byla oprávněné přiznána pouze částka 1 350 000,- Kč (a dále 50 000,- Kč), zatímco v rámci směnečného řízení byly oprávněné vedle této částky přiznány i úroky z prodlení a náklady řízení, které tvoří příslušenství pohledávky. Jestliže jen příslušenství pohledávky bylo uspokojeno v rámci rozvrhového řízení, nebylo třeba se totožností pohledávek zabývat.

Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání povinné bylo odmítnuto, Nejvyšší soud úspěšné oprávněné přiznal podle , , a 2 a náklady, které jí v tomto řízení vznikly za zastoupení advokátem. Náklady sestávají z odměny advokáta za jeden úkon (sepis vyjádření k dovolání z 25. 4. 2013) podle vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 1500,- Kč (, vyhlášky) a paušální náhrady hotových výdajů advokáta 300,- Kč podle vyhlášky, tj. celkem 1800,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2014

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , Ph.D.

předsedkyně senátu