Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1019/2013

23 Cdo 1019/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce Daniela Korčáka, správce konkursní podstaty úpadce NEVA – NEKUT & MÜLLER spol. s r. o. v likvidaci, se sídlem v Kardašově Řečici, Husova 537, identifikační číslo osoby 42408415, zastoupeného JUDr. Eugenem Zálišem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská tř. 34, proti žalovanému Ing.V. H., CSc., zastoupenému JUDr. Karlem Šetkem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1321/1, o zaplacení částky 269.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2012, č. j. -263, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 15. února 2012, č. j. -224, rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 269.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalobci uložil povinnost nahradit náklady státu (výrok III.)

Vrchní soud v Praze, shora citovaným rozsudkem, jako soud odvolací, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 269.000,- Kč s úrokem z prodlení z této částky od 24. června 2008 do 30. června 2008 ve výši 10,75 % a od 1. 7. 2008 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o 7 % bodů, ve zbývající části příslušenství rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (I. výrok), žalovanému uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení (II. výrok) a uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů státu (III. výrok).

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. V řízení tak bylo prokázáno, že společnost NEVA – NEKUT & MÜLLER spol. s r. o. poskytla v roce 2006 společnosti Delta Kardašova Řečice půjčku v celkové výši 650.000,- Kč a společnosti Neva Trade s. r. o. ve výši 434.495,83 Kč. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný (jako likvidátor společnosti NEVA – NEKUT & MÜLLER spol. s r. o.) uzavřel s V. K. dvě dohody o provedení práce – kontroly účetnictví, aniž jich bylo třeba, a to v rozsahu 90 hodin a 10 hodin, se sjednanou odměnou ve výši 200.000,- Kč a 69.000,- Kč, to je celkem 269.000,- Kč. Žalovaný schválil účetní operaci týkající se odměn za dohody o provedení práce, která spočívala v proúčtování těchto odměn za závazky společnosti Delta Kardašova Řečice a částečně společnosti Neva Trade s. r. o. vůči úpadci, čímž byly sníženy pohledávky úpadce za těmito společnostmi a úpadci tak vznikla škoda. Žalovaný souhlasil s tím, aby byly prováděny zápočty vzájemných závazků a pohledávek obchodních společností personálně propojených. V řízení tak byly prokázány všechny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 273 obchodního zákoníku. Žalovaný svým jednáním porušil zákonné povinnosti podle § 72 obchodního zákoníku, když uzavřel s V. K. předmětné dohody o provedení prací – kontroly účetnictví bez toho, že by tyto práce byly k realizaci likvidace potřebné a dále i s tím, že schválil účetní operaci spočívající v proúčtování odměn z těchto dohod za závazky společnosti Delta Kardašova Řečice a částečně společnosti Neva Trade s. r. o. vůči úpadci a zaúčtování odměn do nákladů úpadce, čímž mu způsobil škodu ve výši 269.000,- Kč. Podle odvolacího soudu navíc z výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 8. 2001, č. j. -369, plyne, že žalovaný byl za porušení uvedené povinnosti uznán vinným. Svým jednáním spáchal přečin porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle . Výše popsaným rozhodnutím byl tak soud s odkazem na (dále též jen „ “) vázán a to v rozsahu, ve kterém soud v trestní věci rozhodl o tom, že byl spáchán trestný čin, rovněž o tom, že ho spáchal žalovaný.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný, k jehož přípustnosti toliko odkazuje na ustanovení a odst. 3

V dalším obsahu dovolání žalovaný zpochybňuje zjištěný skutkový stav odvolacím soudem. Namítá, že odvolací soud neměl vycházet ze závěrů trestního rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci, neboť na uvedené trestní jednání se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. Soudy se podle dovolatele nezabývaly otázkou, zda došlo k převzetí závazku společností Delta Kardašova Řečice a. s. zaplatit K. částku 269.000,- Kč a neposoudily, zda a jaká pohledávka vznikla společnosti Delta Kardašova Řečice a. s. za společností NEVA – NEKUT & MÜLLER s. r. o. v likvidaci.

Dovolatel konečně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. uvádí, že vznik škody jako nezbytné podmínky vzniku povinnosti k její náhradě se připíná až k okamžiku úhrady závazku vzniklého v důsledku protiprávního jednání škůdce.

K dovolání žalovaného se vyjádřil žalobce tak, že je považuje za nepřípustné a rozhodnutí odvolacího soudu za správné.Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) úvodem poznamenává, že rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další zákony.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v , oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno ( , 4 ), se Nejvyšší soud zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v této věci přípustné, neboť pouze z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V posuzované věci dovolání žalovaného přípustné není.

Přípustnost podaného dovolání je třeba hodnotit dle ust. , poněvadž dle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ust. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Z hlediska posuzování přípustnosti dovolání ve smyslu je rozhodující skutkový stav, z nějž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel, a jímž je Nejvyšší soud také při posuzování přípustnosti dovolání vázán a nemůže jej revidovat.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Dovolatel nepředkládá žádnou otázku zásadního právního významu, která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která by soudy byla rozhodována rozdílně, případně takovou otázku, která by dovolacím soudem měla být posouzena jinak.

Dovolatel svými námitkami brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, současně námitkami o nepřihlédnutí ke skutkovým tvrzením nebo důkazům namítá vady řízení. Tyto námitky však přípustnost dovolání podle založit nemohou.

Poukazuje-li dovolatel na to, že se soudy nezabývaly tím, zda došlo k převzetí závazku společností Delta Kardašova Řečice a. s. zaplatit žalovanému č. 2 K. částku 269.000,- Kč, a tím, z jakého právního důvodu byl tento závazek kompenzován, je třeba uvést, že na řešení těchto otázek rozhodnutí odvolacího soudu založeno není. Ani tyto dovolatelovi námitky tak přípustnost dovolání založit nemohou.

Uvádí-li konečně dovolatel bez bližší argumetace, že „vznik škody jako nezbytné podmínky vzniku povinnosti k její náhradě se připíná až k okamžiku úhrady závazku vzniklého v důsledku protiprávního jednání škůdce“, je k tomu třeba uvést, že tvrzení o případném neuhrazení závazku jsou novými tvrzeními, ke kterým dovolací soud nemohl v dovolacím řízení přihlédnout (§ 241a odst. 4 o. s .ř.).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení zásadně právně významným neshledal. Dovolání žalovaného není proto přípustné podle ustanovení a dovolací soud proto rozhodl podle ustanovení věty první a tak, že dovolání odmítl.

Podle ustanovení věty první by soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (jímž je , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) [část věty před středníkem]. Podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (podle ustanovení advokátního tarifu) by se mělo postupovat, jen jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle a nebo odůvodňují-li to okolnosti případu (část věty za středníkem).

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) jako neústavní a s přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, č. Org. 23/13, k onomu nálezu, uveřejněnému pod číslem 117/2013 Sb., nicméně Nejvyšší soud uzavírá, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup dle věty první části věty za středníkem

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinen nahradit žalobci účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají z částky 9.380,- Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, za jeden úkon právní služby (podané vyjádření k dovolání), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč dle , a 3 citované vyhlášky, při připočtení 21% daně z přidané hodnoty (2.032,80 Kč), celkem tedy částku 11.712,80,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nebude-li povinnost uložená tímto usnesením žalovanému splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

V Brně 17. prosince 2013

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu