Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3030/2013

U S N E S E N Í

CML s. r. o.

1) Ing. R. Sch.

,

2) J. Sch.

, zastoupené Mgr. Robertem Rotreklem, advokátem se sídlem v Brně, Hybešova 42,

3) D. W. B. H.

, a

4) K. H.,

o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. září 2012, č. j. -101, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Roberta Rotrekla, advokáta se sídlem v Brně, Hybešova 42.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) poté, co přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalobkyně (dále již „dovolatelka“) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2011, č. j. -74, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení

Přípustnost dovolání nemohla založit právní otázka vymezená dovolatelkou, „že je absolutně neplatná dle ustanovení § 39 obč. zák. dohoda o zúžení rozsahu společného jmění manželů žalovaných 1) a 2) ze dne 25. 7. 2007, s právními účinky vkladu ke dni 26. 7. 2007, neboť oba žalovaní 1) a 2) uvedenou dohodu uzavřeli se společným úmyslem zkrátit věřitele (žalobce)“, s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2007, sp. zn. (správně sp. zn. ). Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sice přijal názor, „dle kterého v případě, že by žalovaný a dlužník uzavřeli darovací smlouvou se záměrem (úmyslem) zmařit uspokojení pohledávky žalobce, byla by darovací smlouva neplatná (§ 39 ObčZ)“, napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s učiněným skutkovým zjištěním uvedenou právní otázku ovšem neřeší. I když v citovaném rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud v souladu s ustálenou judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 56, roč. 2003) k závěru, že jde-li „o posouzení absolutní neplatnosti právního úkonu, měly k ní oba soudy v souladu se soudní praxí přihlížet z úřední povinnosti. Jestliže okolnosti rozhodné pro posouzení věci nebyly zjišťovány jako skutkový podklad pro posouzení skutečnosti, jíž je soud povinen se zabývat z úřední povinnosti, jedná se o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení o .s. ř.“, k této vadě řízení, jíž je postiženo napadené rozhodnutí, nemohl dovolací soud z hlediska přípustnosti dovolání přihlédnout (srov. ). V této souvislosti není přiléhavý ani poukaz dovolatelky na závěr Nejvyššího soudu, který přijal v rozsudku ze dne 8. června 2011, sp. zn. , který cituje s tím, že „při posuzování věci podle obč. zák. nelze „izolovaně“ zdůrazňovat a současně vytrhávat z kontextu pouze jednu či více okolností a ve skutečnosti opomenout další právně významné okolnosti“, neboť tento závěr se vztahuje na postup dovolatelů a nikoli soudu, a nemění nic na uvedeném závěru shora citovaného rozhodnutí sp. zn. .

Přípustnost dovolání nemohla konečně založit ani právní otázka vymezená dovolatelem „zda se měl v daném případě domáhat svého práva podáním odpůrčí žaloby“. Tato právní otázka, kterou sice napadené rozhodnutí odvolacího soudu řeší, není totiž pro napadené rozhodnutí určující, neboť na závěru odvolacího soudu, který v tomto směru přijal, není jeho rozhodnutí založeno. Přesto, nad rozsah odůvodnění upínajícího se k výroku tohoto usnesení o odmítnutí dovolání dovolatelky, Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout svůj rozsudek ze dne 9. května 2013, sp. zn. (který je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), v němž byl vyložen a odůvodněn právní názor, že: „Žalobou podanou podle ustanovení obč. zák. ( č. , ve zněním účinném do 31. prosince 2013) nelze úspěšně odporovat dohodě o zúžení společného jmění manželů, jejíž právní bezúčinnost nastala podle ustanovení obč. zák. Věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost smlouvy podle ustanovení obč. zák. nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu.“

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s , a první části věty za středníkem , neboť žalovaná 2) má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 2.500,- Kč [viz. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. (veřejnosti dostupný na webových stránkách Ústavního soudu České republiky www.nalus.usoud.cz), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , ustanovení , , , ., , , a ] a náhrada hotových výdajů podle ust. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 21% DPH (tj. o částku 588,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3.388,- Kč je dovolatelka povinna zaplatit žalované 2) k rukám advokáta, který žalovanou 2) v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. ledna 2014

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu