Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3094/2013

23 Cdo 3094/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Hany Lojkáskové v právní věci žalobce Města Aš, Kamenná 473/52, PSČ 352 01 Aš, identifikační číslo osoby 00253901, zastoupeného JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Vítězná 10, proti žalované GEOSAN GROUP a.s., se sídlem Kolín III, U Nemocnice 430, PSČ 280 02, identifikační číslo osoby 25671464, zastoupené Mgr. Petrou Šaldovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, U Průhonu 32, o bezplatné odstranění vad, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalované, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. února 2013, č. j. -312, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. února 2013, č. j. -312, není přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky /dále jen „Nejvyšší soud“/ ze dne 31. 1. 2012, č. j. , publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz, podle něhož je narovnání dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a pochybností tím, že je ruší a nahrazují je právními vztahy novými. Narovnáním mohou být mezi účastníky upravena jakákoliv sporná práva, kterými mohou disponovat. Narovnání se může týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ohledně nichž účastníci nebyli ve shodě, celého závazkového právního vztahu nebo všech dosavadních závazků mezi účastníky (tzv. generální narovnání), avšak s výjimkou těch práv a povinností, na něž některý z účastníků nemohl pomýšlet v době, kdy byla smlouva o narovnání uzavřena.).

Z uvedeného vyplývá, že dohoda o narovnání se nemusí týkat jen celého závazkového právního vztahu nebo všech dosavadních závazků mezi účastníky, může se ale týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ohledně nichž účastníci nebyli ve shodě, tak jako tomu je v daném případě. Právní závěr soudů, že dohoda o narovnání se nevztahovala i na uplatňované právo ze záruky poskytnuté na dílo, není v rozporu s dosavadní judikaturou.

Nutno zdůraznit, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž dovolatelka v dovolání poukazuje, vychází z konkrétních závazkových vztahů, jako je to i v posuzovaném případě, a nelze proto dovodit, že některé rozhodnutí na daný případ přímo dopadá, jestliže posouzení věci závisí na výkladu smlouvy o narovnání, tedy na výkladu jednotlivých jejích konkrétních ustanovení.

Lze však učinit závěr, že není v rozporu s dosavadní judikaturou, jestliže odvolací soud učiní s ohledem na konkrétní smluvní ujednání účastníků takový výklad dohody o narovnání, že dohoda o narovnání se netýká určitých konkrétních nároků účastníků, v daném případě, že dohoda o narovnání se netýká reklamačního řízení a nároku na odstranění vad a nedodělků z přejímacího řízení.

Dovolání žalované není tedy podle přípustné, a proto Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť vydáním mezitímního rozsudku se řízení nekončí ( ve spojení s ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2014

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu