Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3856/2013

U S N E S E N Í

M. C.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky ve výši 157.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013, č. j. - 134, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud podle , , ve znění (viz čl. II bod 7. ), dále jen , dovolání žalobkyně pro nepřípustnost odmítl.

Podle napadeného rozsudku odvolacího soudu okolnost, že žalobkyně nedosáhla vydání příslušného rozhodnutí, ať již v adhezním řízení nebo v řízení občanskoprávním, které by jí sloužilo jako exekuční titul proti primárním škůdcům, sama o sobě škodu nepředstavuje. Ani v případě, že by bylo trestní stíhání proti primárním škůdcům zahájeno řádně a v trestním řízení bylo pokračováno, není jisto, zda by byl proti nim vydán odsuzující rozsudek s uspokojením nároku žalobkyně, resp. že by bylo vydání pro žalobkyni následně příznivé občanskoprávní rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. ; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na internetových stránkách www.nsoud.cz).

Tento závěr odvolacího soudu žalobkyně zpochybňuje proto, že podle jejího názoru došlo v důsledku chybného postupu policejního orgánu k promlčení jejího práva na náhradu škody vůči primárním škůdcům, neboť promlčecí doba se po dobu trvání „nulitního“ trestního řízení nestavěla, jak jinak předvídá , (dále jen „obč. zák“).

Tato námitka žalobkyně byla Nejvyšším soudem již vyřešena v rozsudku ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. , podle kterého dochází připojením se k trestnímu stíhání s nárokem na náhradu škody ke stavění promlčecí doby ve smyslu obč. zák.i v situaci, kdy toto trestní stíhání skončilo odložením z toho důvodu, že nebylo řádně zahájeno ve smyslu tr. ř. Uvedené ustanovení je totiž nutno interpretovat bez ohledu na to, jaké účinky měly uvedené vadné úkony policejního orgánu (orgánu činného v trestním řízení) na průběh samotného trestního stíhání, resp. zda kvalifikovaně vyvolaly účinky zahájení trestního stíhání či nikoliv. Naopak je vždy třeba brát v ochranu důvěru dotčených osob v úkony státních orgánů (orgánů veřejné moci), s níž nepochybně souvisí i ochrana legitimního očekávání, že koná-li takový orgán určité kroky, koná je v souladu s právem a v jeho mezích.

V daném případě proto platí, že později učiněné zjištění státního orgánu, že zahájení trestního stíhání vůči (ve vztahu k žalobkyni) škůdcům nebylo provedeno v souladu s platnými právními předpisy, a proto se nemohlo jednat o účinně zahájené trestní stíhání, nemůže mít (zpětně) vliv na stavění běhu promlčecí doby ve vztahu k nároku uplatněnému v adhezním řízení.

Dovolací soud se tak ztotožňuje s právním náhledem aprobovaným Ústavním soudem, že odložení trestní věci ve vztahu k poškozenému nemohlo působit retroaktivně v tom smyslu, že by uplatněním práva v rámci trestního řízení nedošlo ke stavení promlčecí doby. Ustanovení § 112 obč. zák. zde i podle Ústavního soudu působí bez ohledu na dodatečné zjištění, že trestní stíhání vlastně z právního hlediska vůbec nebylo zahájeno, neboť předmětné trestní řízení v letech 1997 až 2008 fakticky probíhalo (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. , v němž se Ústavní soud zabýval ústavní stížností ve skutkově zcela identické věci a v němž odkázal na svá předchozí rozhodnutí v těchto případech; rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na jeho internetových stránkách, http://nalus.usoud.cz).

Odvolací soud se sice žalobkyní předloženou otázkou ve svém rozhodnutí přímo nezabýval, ale vzal za prokázaný skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním posouzením, v rámci kterého dospěl soud prvního stupně ke stejným právním závěrům jako Nejvyšší soud ve své judikatuře. Nejvyšší soud neměl důvod odchýlit se při řešení námitky žalobkyně od své judikatury a odmítl dovolání žalobkyně jako nepřípustné ( ve spojení s ).

Žalobkyně se dovolává i do rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení. V tomto rozsahu však dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ), a v dovolacím řízení proto nelze v daném rozsahu pro vady dovolání pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu