Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3995/2013

32 Cdo 3995/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s.,se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na královně 862, PSČ 156 00, proti žalovanému F. S., zastoupenému Mgr. Ing. Kateřinou Melichovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Nad Primaskou 138/8, PSČ 100 00, o zaplacení částky 139.770,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2013, č. j. -75, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. července 2013, č. j. -75, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. května 2013, č. j. -63, jímž žalovanému nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Podle ustanovení , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vzhledem k ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z hledisek v tomto ustanovení taxativně vypočtených považuje za splněné.

Tomuto požadavku dovolatel nedostál. Ač zastoupen advokátem, přes správné poučení odvolacím soudem zřejmě nepostřehl změnu předpokladů, za nichž je přípustné dovolání proti rozhodnutím odvolacích soudů, vydaným po nabytí účinností shora citovaného Skutečnosti, v nichž spatřuje splnění podmínek pro přípustnost dovolání, neodpovídají žádnému z předpokladů vymezených v ustanovení ve znění novely provedené s účinností od 1. ledna 2013

Na ustálenou judikaturu, jakkoliv blíže nespecifikovanou, dovolatel odkazuje pouze v souvislosti s argumentací, že napadený (odvoláním, jehož se týká dovolatelova žádost o osvobození od soudních poplatků) rozsudek pro zmeškání je nezákonný, neboť nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Odvolací soud však dovoláním napadené rozhodnutí, jímž dovolateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, na řešení otázky správnosti rozhodnutí ve věci samé nezaložil (tuto otázku neřešil a v této souvislosti ani řešit nemohl) a nejedná se tudíž o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, jak to vyžaduje ustanovení

Ve zbytku se dovolatel omezuje na kritiku správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem.

Nedostatek obligatorních náležitostí dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), uplynula dne 1. října 2013. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, protože rozhodnutím o odmítnutí dovolání řízení v této věci nekončí (srov. ve spojení s a větou první ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu