Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4061/2013

28 Cdo 4061/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně H. H., proti žalovanému městu Kašperské Hory, IČ: 00255645, se sídlem v Kašperských Horách, Náměstí 1, o nejasném podání, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 1. března 2013, č. j. -26, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením odvolací soud z podnětu odvolání žalobkyně potvrdil usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 10. 1. 2013, č.j. -19, kterým jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a byla zamítnuta žádost o ustanovení právního zástupce. Odvolací soud totiž dospěl k závěru, že se podaná žaloba, jež dosud trpí neurčitostí a nesrozumitelností, jeví jako zjevně bezdůvodná, neboť se jí žalobkyně ve svých důsledcích snaží toliko zvrátit výsledky již pravomocně skončeného soudního sporu.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně (v zastoupení advokátem ustanoveným pro podání dovolání). Uvedla, že je dovolání přípustné podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen – „ “). Měla přitom za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Namítala, že odvolací soud porušil její ústavní právo na právní pomoc zakotvené v ustanovení d. Navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2013, neboť dovoláním bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, který bylo vydáno po 31. 12. 2012 (srov. článek II., bod 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). K doplnění dovolání o vylíčení důvodů, v nichž je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatele v dovolacím řízení nelze vyzývat ( části věty za středníkem, ). O uvedenou obligatorní náležitost lze dovolání doplnit jen po dobu trvání dovolací lhůty ( věty první ).

Dovolatelka v projednávané věci okolnosti, v nichž spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), nijak nevymezuje, když nespecifikuje žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení napadené usnesení odvolacího soudu záviselo a při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být jakožto otázka dovolacím soudem již vyřešená posouzena jinak ( ). Vzhledem k absenci vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, jež v důsledku marného uplynutí dovolací lhůty již nelze doplnit ( věty první ), tak v dovolacím řízení pro vady dovolání nelze pokračovat.

Nad rámec výše uvedeného sluší se k námitce dovolatelky uvést, že článek 37 odst. 2 d skutečně zakotvuje právo každého účastníka nechat sezastupovat v soudním řízení osobou s právnickým vzděláním. Uvedené právo ovšem nelze chápat tak, že by stát na své náklady musel zajistit bezplatnou právní pomoc každému, kdo o ni požádá (tedy např. i příslušníkům střední třídy s průměrnými nebo dokonce nadprůměrnými příjmy). V této souvislosti lze odkázat i na ustálenou judikaturu, dle které není porušením práva na právní pomoc zakotveného v a 3 d, zamítne-li soud žádost účastníka řízení o ustanovení zástupce, pokud bylo řádně soudem shledáno a odůvodněno, že pro takové ustanovení zástupce nejsou splněny podmínky dané ustanovením (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2006, sp. zn. , z poslední doby pak např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud dovolání, aniž nařizoval jednání ( věty první ), pro jeho vady odmítl ( věty první ve spojení s ).O nákladech vzniklých v dovolacím řízení bude rozhodováno v rozhodnutí, jímž se bude řízení končit.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. prosince 2013

JUDr. Jan E l i á š, Ph.D.

předseda senátu