Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4027/2013

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 10. 2010, č. j. -502, uložil matce povinnost přispívat počínaje dnem 1. 1. 2008 na výživu nezletilého P. měsíčně 500,- Kč, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, k rukám otce (výrok I.). Nedoplatek na výživném za období od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2010 v celkové výši 16 500,- Kč matce uložil zaplatit v měsíčních splátkách po 250,- Kč, spolu s běžným výživným, počínaje dnem 1. 12. 2010, pod ztrátou výhody splátek (výrok II.). Řízení o návrhu otce na zrušení dohledu zastavil (výrok III.) a konečně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 29. března 2012, č. j. -538, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že dluh na výživném za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2012 ve výši 25 500,- Kč je matka povinna zaplatit ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám otce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání matka (dále též „dovolatelka“).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen dne 29. 3. 2012, takže tento procesní předpis je aplikován ve znění účinném do 31. 12. 2012).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 237 odst. 1 o.s.ř dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle není v posuzovaném případě dána, a to již proto, že dovolatelka dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci upravené ustanovením a §, 96 zákona o rodině (, o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v , která by přípustnost dovolání v taxativně vypočtených věcech upravených zákonem o rodině, zakládala.

Nejvyšší soud ČR proto dovolání matky směřující proti tomuto rozsudku podle věty první a odmítl, aniž by se mohl věcně zabývat posouzením otázek, vymezených dovolatelkou v dovolání, včasností podaného dovolání, a aniž by se dále zabýval podmínkou nuceného zastoupení v dovolacím řízení.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. listopadu 2013

JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D.

předseda senátu