Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3940/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně E. M., zastoupené JUDr. Janou Švestkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Nad Zlíchovem 361/9, proti žalovanému D. J., zastoupenému Mgr. Michalem Dittrichem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka 364/23, o zaplacení 105.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2013, č. j. -148, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. května 2013, č. j. -148, potvrdil rozsudek ze dne 10. ledna 2013, č. j. -126, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 105.000,- Kč s příslušenstvím. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není podle , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 - dále jen „“), přípustné.

Podle 241a lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně v dovolání tento dovolací důvod ve skutečnosti neuplatnila (přestože tak avizuje), neboť dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž zpochybňují správnost skutkového závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovanému postupně půjčila celkem 105.000,- Kč. Oproti soudům obou stupňů žalobkyně nadále prosazuje názor, že ze dne 2. 7. 2009 je „zásadním důkazem“, z něhož lze jednoznačně dovodit, že žalovanému „předala různé peněžní částky, které sliboval vrátit - v souhrnu 105.000,- Kč“. Nesprávná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario). Jestliže žalobkyně v dovolání argumentuje tím, že odvolací soud pochybil, jestliže na zjištěný skutkový stav neaplikoval jiné ustanovení hmotného práva, které by umožňovalo přiznat jí nárok na zaplacení žalované částky (např. jako bezdůvodné obohacení), pak zcela přehlíží, že odvolací soud v napadeném rozsudku výslovně uvedl, že žalobkyni nelze přiznat nárok na zaplacení žalované částky z titulu půjčky, ale ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v řízení neprokázala, kdy a v jaké výši žalovanému finanční obnosy předala, respektive kdy a o jaké částky se měl žalovaný na její úkor obohatit. Od v dovolání citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , či ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. , se odvolací soud proto neodchýlil.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

V Brně dne 11. prosince 2013

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu