Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
3B7DC53150F8D2CFC1257C58004363AD.html
HTML · 15.16 KB
No categories available
25 Cdo 1875/2012
25 Cdo 1875/2012
U S N E S E N Í
L. A.,
Městské vodovody a kanalizace Úpice,
se sídlem v Úpici, T. G. Masaryka 120, IČO 60150823, zastoupené JUDr. Lukášem Havlem, advokátem se sídlem v Trutnově, Libušinka 180, o 145.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 15 C 39/2009 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2011, č. j. 26 Co 449/2010 -157, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalobce
je povinen
zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.712,- Kč k rukám JUDr. Lukáše Havla, advokáta se sídlem v Trutnově, Libušinka 180, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 6. 4. 2010, č. j. 15 Co 39/2009 -102, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal náhrady škody způsobené mu neoprávněným odvozem jeho věcí z prostoru půdy a sklepa v domě v Úpici, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. 7. 2003 byla podle rozsudku téhož soudu ze dne 27. 9. 2002 nařízena exekuce vyklizením bytu žalobce a jeho předání žalované. I přes písemné upozornění žalobce nadále užíval příslušenství bytu, tj. prostory sklepa a půdy a žalovaná začátkem roku 2006 sklep a půdu za pomoci technických služeb vyklidila. Soud dovodil, že ačkoliv žalovaná sama přistoupila k vyklizení uvedených prostor a nevyčkala provedení exekuce, za škodu na odvezených věcech neodpovídá, neboť jednala se souhlasem žalobce, který svým pokynem, aby mu část odvážených věcí byla složena na jeho pozemek a zbytek odvezen na skládku, vyloučil protiprávnost jednání žalované.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 29. 3. 2011, č. j. 26 Co 449/2010 -157, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud po doplnění dokazování a po zhodnocení důkazů dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalobce dal jednoznačný pokyn k odvozu věcí na skládku, což bylo také provedeno. Souhlas s vyklizením prostor a odvozem věcí na skládku splňuje náležitosti právního úkonu, a je tak okolností vylučující protiprávnost.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání a odvolacímu soudu vytýká, že své rozhodnutí opřel pouze o doplňující výslechy svědků. Napadá jejich věrohodnost a poukazuje na svou vlastní výpověď a výpověď své manželky. Uvádí, že se vyklizení bránil a lze si jen těžko představit, že by souhlasil s odvozem a likvidací svých věcí. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření označila dovolání žalobce za nepřípustné, neboť soudy neřešily žádnou právní otázku dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou. Rozhodnutí spočívá na vyhodnocení skutkového stavu věci. Žalovaná nezpůsobila žalobci škodu, pouze naložila s věcmi způsobem, jakým určil žalobce. Navrhla proto odmítnutí dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 29. 3. 2011, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. ).
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se v dané věci řídí ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , podle nějž je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Žádná z námitek v dovolání žalobce nepředstavuje právní otázku, jejíž řešení by mělo zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Napadené rozhodnutí vychází ze skutkového závěru, že žalobce dal souhlas s vyklizením prostor a odvozem svých věcí na skládku, čímž je vyloučena protiprávnost jejího jednání.
Pokud dovolatel namítá, že s vyklizením a odvozem svých věcí nesouhlasil, směřují jeho námitky proti zjištěnému skutkovému stavu, z něhož rozsudek odvolacího soudu vychází, a pokud je dovolání odůvodněno tím, že soud měl jinak hodnotit provedené důkazy zejména z hlediska jejich věrohodnosti a vzít či nevzít určitou skutečnost za prokázanou, jedná se rovněž o námitky týkající se zjištění skutkového stavu věci. Dovolatel tak uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Jak je uvedeno přímo v ust. § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 se u dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. nepřihlíží.
Dovolání neobsahuje způsobilé dovolací důvody a není přípustné ani proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Ž
alovaná má právo na náhradu nákladů, které sestávají z odměny advokáta ve výši 6.900,-
Kč podle § 1 odst. 2 , § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 , § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 této vyhlášky, to vše zvýšeno o náhradu za daň s přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , celkem 8.712,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. prosince 2013
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu