Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2922/2013

28 Cdo 2922/2013

U S N E S E N Í

J. H.,

J. H.,

zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem, 601 00 Brno, Poštovská č. 8c, a dalších účastníků řízení:

1. Statutárního města Brna,

IČ 4499 2785, 601 67 Brno, Dominikánské náměstí č. 1,

2. B. LEASING, s. r.o.,

613 00 Brno, Třída Generála Píky č. 3,

3. Dopravního podniku města Brna, a.s.,

656 46 Brno, Hlinky č. 15

, 4. Nového domova, stavebního bytového družstva,

638 00 Brno, Okružní č. 19a

, 5. B. S.,

6. T. K.,

7. M. A. E. K.,

8. M. P. K.,

zastoupených /ad 5. až 8./ Vratislavem Pěchotou, Jr.Esq., New York, 14 Penn Plaza, 225 West 34th Street, Suite 1816 /USA/ a

9. Pozemkového fondu ČR,

IČ 4579 7072, 130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a, o znovuprojednání věci rozhodnuté Ministerstvem zemědělství – Pozemkovým úřadem Brno pod sp. zn. 3239/92/47-RNP, RN) takto:

I. V řízení

bude pokračováno

na straně

žalované s ČR – Státním pozemkovým úřadem

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a.

II. Dovolání

se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení

nemá právo

na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobkyně, podané u soudu dne 28. dubna 2011, bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2012, č.j. -98. Tímto

usnesením soudu prvního stupně bylo řízení o uvedené žalobě zastaveno.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízená nemá právo na jejich náhradu. Bylo tak rozhodnuto, že žalobkyni se nevrací zaplacený soudní poplatek v částce 1.000,- Kč.

O odvolání žalobkyně proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. listopadu 2012, sp. zn. . Tímto usnesením odvolacího soudu bylo usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2012, č.j. -98, potvrzeno. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu.

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně (včetně rozhodnutí o nákladech řízení a o nevrácení soudního poplatku) a toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle ustanovení ve spojení s ustanovením .

Odvolací soud poukazoval na to, že tomuto soudnímu řízení předcházelo řízení u Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno, v němž bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 10. července 2006, 3239/92/47-RNP, RN, přičemž toto rozhodnutí bylo pak napadeno i žalobou, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. ledna 2007, č.j. -104, potvrzeným i rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. prosince 2010, sp. zn. , a to tak, že J. H., B. S., T. K., M. A. E. K. a M. P. K. nejsou vlastníky pozemků parc. č. (PK) 2360, 2361, 2363, 2364, 2365 a 2366 v katastrálním území K. P. (nyní v katastrálním území Č. P.), pozemku parc. č. (PK) 2662 v katastrální území K. P. (nyní v katastrálním území Č. P.) a pozemku parc. č. (PK) 2656/2 v katastrálním území K. P. (nyní v katastrálním území Č. P.); bylo také rozhodnutí o náhradě za pozemky podle Dovolání proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 2. listopadu 2011, .

Rozhodnutím soudů bylo tak nahrazeno již uvedené rozhodnutí Ministerstva – Pozemkového úřadu Brno ze dne 10. července 2006, č.j. 3239/92/47-RNP, Rn.

Protože žaloba, podaná žalobkyní J. H. u soudu (pod sp. zn. Městského soudu v Brně) dne 28. dubna 2011, se týkala týchž pozemků, soud prvního stupně usnesením ze dne 4. dubna 2012, č.j. Městského soudu v Brně řízení zastavil, a to jak konstatoval odvolací soud, s poukazem na ustanovení a , neboť dalšímu projednání věci tu bránila překážka věci rozhodnuté.

Odvolací soud měl za to, že tyto uvedené údaje soudu prvního stupně o dřívějších rozhodnutích správního orgánu i obecných soudů „odpovídají plně obsahu soudního spisu“.

Odvolací soud uváděl, že v dříve zahájeném řízení o téže právní věci již bylo rozhodnuto, takže podle ustanovení i v řízení podle části páté už nemůže být, v rozsahu závaznosti výroku pro účastníky řízení i pro jiné osoby, věc projednávána znovu, neboť tomu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté.

Odvolací soud zdůrazňoval, že v obou případech se jedná o žalobu o znovuprojednání věci, o které bylo rozhodnuto rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno ze dne 10. července 2006, 3239/92/47-RNP, RN, v němž šlo o vyřešení vztahu mezi osobami, které byly účastníky správního řízení, jako osoby oprávněné k vydání pozemků, a také Pozemkový fond ČR. V průběhu uvedeného soudního řízení zemřel jeden z účastníků řízení F. K. a místo něho bylo jednáno s jeho dědici M. A. E. K. a M. P. K., a také zemřela účastnice řízení B. S. a místo ní bylo jednáno s J. H. Odvolací soud dovozoval, že na tom, že jde o tutéž právní věc nemění nic to, že ve věci sp. zn. Městského soudu v Brně byli B. S., T. K. a F. K. v postavení žalobců a B. S. byla osobou zúčastněnou na řízení, zatím co v řízení ve věci sp. zn. Městského soud v Brně je žalobkyní J. H., zatím co B. S., T. K. a dědici po F. K. měli postavení zúčastněných osob v tomto řízení“.

Odvolací soud tedy shledal správným usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2012, č.j. -98, kterým bylo ve věci zastaveno řízení, jež bylo zahájeno žalobu, podanou dne 28. dubna 2011, a potvrdil uvedené usnesení podle ustanovení (včetně správného rozhodnutí o nákladech řízen a o nevrácení zaplaceného soudního poplatku).

K námitkám o nedostatcích v tomto řízení, uplatněným žalobkyní J. H., odvolací soud poukazoval na to, že v tomto případě právní předchůdkyně J. H. B. S. uplatnila restituční nárok podle u povinných osob i u pozemkového úřadu prostřednictvím advokáta JUDr. Michala Žižlavského, kterého podle plné moci ze dne 27. prosince 1992 zmocnila ke všem právním úkonům k uplatnění nároku na vydání nemovitostí podle zákona o půdě, jakož i k uzavírání dohod o vydání nemovitostí, k zastupování při jednání s právnickými osobami, se všemi dotčenými státními orgány, k podání návrhů, oprávněných prostředků apod. Potom v průběhu správního řízení o vydání nemovitostí došlo k tomu, že B. S. (právní předchůdkyně žalující J. H.) byla zbavena způsobilosti k právním úkonům a byl jí ustanoven opatrovník J. S.; advokát JUDr. Žižlavský předložil v řízení u o ustanovení opatrovníka B. S., jakož i plnou moc od tohoto opatrovníka pro advokáta JUDr. Žižlavského, zmocňující jej k zastupování v řízení. Udělení plné moci k zastupování v řízení, které bylo zahájeno dříve, než byla B. S. zbavena způsobilosti k právním úkonům, není úkonem, „k němuž by bylo třeba schválení soudem podle “, dovozoval odvolací soud; to se týkalo, uváděl dále odvolací soud jak udělení plné moci opatrovníkem J. S. advokátu JUDr. Žižlavskému, tak i udělení plné moci k zastupování advokátu JUDr. Ing. Jiřímu Malantovi a Ing. Josefu Havlovi a také udělení plné moci dalším opatrovníkem B. S. R. U. advokátu JUDr. Filipu Horákovi k zastupování před soudy, státními a správními orgány v právních záležitostech vůči právnickým a fyzickým osobám. Odvolací soud měl rovněž za to, že doručení rozhodnutí Pozemkového úřadu Brno ze dne 10. července 2006, sp. zn. 3239/97/47-RNP, RN advokátu JUDr. Filipu Horákovi má proto účinky doručení pro jím zastupovanou B. S. Na správní řízení navazující řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. bylo zahájeno podání žaloby B. S., T. K. a F. K. (B. S. tu žalobkyní nebyla); účast B, S, v tomto řízení byla dána zákonem (viz ), dovozoval odvolací soud, takže k této účasti v řízení nebylo třeba žádného jejího úkonu a nebylo třeba souhlasu soudu s jejím postavením v tomto řízení; zastupována byla B. S. v tomto řízení advokátem JUDr. Filipem Horákem na základě plné moci ze dne 25. února 2005. Nešlo tu tedy o nesprávný postup při zastupování B. S., ani o neschválení právního úkonu podle a tedy ani o nesprávnost při vydání rozhodnutí soudů v uvedených řízeních u Městského soudu v Brně pod sp. zn. a , měl za to odvolací soud.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 10. prosince 2012 advokátu, který žalobkyni J. H. v řízení před soudy obou stupňů zastupoval, a dovolání ze strany této dovolatelky bylo podáno u soudu prvního stupně dne 6. února 2013, tedy ve lhůtě stanovené v . Uvedená dovolatelka navrhovala, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 15. listopadu 2012 (sp. zn. Krajského soudu v Brně) a aby věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Uvedená dovolatelka má za to, že je její dovolání přípustné podle ustanovení a jako dovolací důvod uplatňovala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Dovolatelka J. H. ve svém dovolání uváděla, že si byla vědoma toho, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno ze dne 10. července 2006, sp. zn. 3239/92/47-RNP, RN již bylo napadeno žalobou, o níž bylo rozhodováno v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , a že předcházející soudní řízení je evidováno jako řízení pravomocně skončené. Je však toho názoru, že jsou zde překážky bránící vedení a pravomocnému skončení předcházejícího soudního přezkumu uvedeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno. Dovolatelka však nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že předcházející soudní přezkum správního rozhodnutí byl pravomocně skončen ve smyslu ustanovení s účinky závaznosti pro účastníky řízení i pro soud, takže pak na tento stav odvolací soud nemohl aplikovat ustanovení a řízení zastavil podle ustanovení .

Dovolatelka má za to, že při předcházejícím soudním řízení o znovuprojednání věci rozhodnuté uvedeným správním orgánem považoval soud za zástupce B. S. (právní předchůdkyně žalující J. H.) JUDr. Filipa Horáka na základě plné moci ze dne 25. února 2005, která mu byla udělena opatrovníkem B. S. R. U., což bylo podle názoru dovolatelky nesprávné. Dovolatelka totiž poukazuje na to, že „tato plná moc byla udělena opatrovníkem B. S. už poté, co byla B. S. zbavena způsobilosti k právním úkonům a současně před doručením rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu ze dne 10. července 2006 a před zahájením předcházejícího řízení o znovuprojednání věci rozhodnuté ve správním či soudním řízení nelze považovat za úkon nepřesahující obvyklé hospodaření s majetkem opatrované osoby“, zbavené způsobilosti k právním úkonům. Dovolatelka má za to, že i v případě procesního zastoupení osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům může dojít k situaci, kdy jednotlivé procesní úkony zástupce mohou mít značný dopad do majetkové sféry zastoupené osoby,“, tj. např. k úbytku majetku či ke ztrátě nároku, jako tomu bylo i v daném případě B. S. Podle názoru dovolatelky pokud by udělení plné moci procesnímu zástupci nepodléhalo posouzení, zda je takové zastoupení v zájmu nesvéprávného, bylo by možné udělením plné moci opatrovníkem k situaci, kdy procesní zástupce činí majetkové úkon rozporní se zájmy zastoupeného“. Takto i v daném případě byla osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům upřena ochrana jejích zájmů a tato osoba nebyla tedy v řízení zastoupená osobou, jež by byla k tomu řádně zmocněna. Dovolatelka je přesvědčena, že soud svým postupem v řízení se vyhnul podrobnému přezkoumání toho, zda pozemky, na něž žalobkyně uplatnila restituční nárok, mohou být žalobkyni vydány.

Ve vyjádření účastníka řízení Statutárního města Brna k dovolání dovolatelky J. H. bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno. V tomto vyjádření bylo poukázáno na to, že otázka oprávnění opatrovníka vést za opatrovanou osobu soudní spor a otázka podmínek týkajících se oprávnění opatrovníka opatrovníka udělit plnou moc k zastupování opatrované osoby zástupem v soudním řízení byla již uplatňována dovolatelkou v jejím dovolání, jímž se zabýval i dovolací soud ve svém usnesení ze dne 2. listopadu 2011 (28 Cdo 3287 Nejvyššího soudu), ale tímto usnesením nebyla dovolacím soudem shledána opodstatněnost dovolacího důvodu spočívajícího v tom, že by neudělením souhlasu soudu k udělení plné moci opatrovníkem k zastupování opatrované osoby v soudním řízení došlo k postižení řízení vadou, která by měla za následek odnětí možnosti účastníka řízení jednat před soudem.

V průběhu dovolacího řízení byl s účinností ke dni 1. 1. 2013 Pozemkový fond České republiky (původně žalovaný) zrušen ( ), do jeho práv a povinností, včetně práv a povinností ze správních a soudních řízení, jejichž byl účastníkem, vstoupila Česká republika a k výkonu těchto práv a povinností se stal příslušným citovaným zákonem zřízený Státní pozemkový úřad ( ). Nejvyšší soud proto podle a 3 (který je použitelný i pro dovolací řízení srov. ) rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalované/žalobkyně s Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („ “), ve znění účinném do 31. 12. 2012, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle

Podle ) dovolání přípustné podle a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ) anebo podle dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné. Podle odstavce druhého, věty první před středníkem, uvedeného ustanovení nepostupoval-li podle odstavce 1), dovolací soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné.

V daném případě dovolání dovolatelky směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu překážky věci rozsouzené. Výklad uvedeného ustanovení vzhledem k jeho formulaci neskýtá interpretační problémy a odpovídá dnes již konstantní soudní rozhodovací praxi. V této věci navíc vychází ze shora uvedených skutkových zjištění, na kterých soudy obou stupňů své rozhodnutí založily. Na obsah srozumitelného a přesvědčivého odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu dovolací soud pro stručnost odkazuje, když z porovnání obsahu podaného dovolání a odůvodnění odvolacího soudu je zřejmé, že dovolatelka vznáší opakovaně námitky proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, jenž se s těmito ve svém rozhodnutí náležitě vypořádal a dovolací soud se s jeho hodnocením ztotožňuje.

Dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu nelze také označit jako rozhodnutí odporující svým obsahem a zněním ustanovení a a 5 , jakož ani ustanovení , na něž dovolatelka ve svém dovolání poukazovala.

Dovolací soud tak dospívá k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu v této věci je správné. Za použití ustanovení věty před středníkem proto dovolání zamítl.

Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a žádnému z dalších účastníků řízení náklady v tomto řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. prosince 2013

JUDr. Josef R a k o v s k ý

předseda senátu