Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1947/2013

30 Cdo 1947/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně ENERGETIC PROGRAMMES CENTER, s.r.o., se sídlem v Praze 3, Bořivojova 35/878, identifikační číslo osoby 27237168, zastoupené JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem se sídlem v Berouně, Havlíčkova 1735, proti žalované Rana Macho s. r. o., se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, identifikační číslo osoby 28008006, zastoupené Mgr. Alešem Váňou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Svahová 985/4, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2012, č.j. -77, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky (dále též „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalobkyně proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. listopadu 2011, č. j. -41, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení Napadené rozhodnutí bylo posouzeno v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a s hmotným právem (srov. analogicky např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2002, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 36/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jenž je – stejně jako další zde označená rozhodnutí dovolacího soudu - veřejnosti k dispozici rovněž na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2006, sp. zn. , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 4387, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2006, sp. zn. uveřejněného pod číslem 70/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; z komentářové literatury srov. např. Kolektiv autorů: Komentář k Obchodnímu zákoníku: , publikovanému v Automatizovaném systému právních informací – ASPI, vydávaným společností Wolters Kluwer ČR, a. s.:

„Primární zásadou je, že týká-li se prodlení pouze části celého závazku, lze odstoupit pouze od této prodlením dotčené části. Je však zřejmé, a v obchodních závazkových vztazích to platí

dvojnásobně

, že některá dílčí plnění sama o sobě nemohou uvažovanou potřebu uspokojit, ale musí být poskytnut určitý ucelený komplex plnění. Někdy nelze účelu smlouvy dosáhnout ani částečně bez toho, aby byl beze zbytku poskytnut celý předmět plnění, dílčí plnění je hospodářsky bezcenné...Proto v těchto případech, kdy prodlením dotčená část je využitelná jen spolu s další částí nebo s dalšími částmi plnění, ať již dříve poskytnutými nebo ještě nesplatnými, může se odstoupení dotýkat i těchto dalších částí.

Je-li z tohoto hlediska hospodářského účelu nedělitelný celý předmět plnění, lze i pro prodlení s částí závazku odstoupit od celé smlouvy. Tato věcná souvislost prodlením dotčené části závazku s ostatními jeho částmi není otázkou subjektivního názoru oprávněného, nýbrž musí jít o objektivní a prokazatelnou vzájemnou vazbu mezi zmíněnými částmi předmětu plnění konkrétní smlouvy za konkrétních podmínek“.

Z uvedeného je zřejmé, že na projednávanou věc ustanovení § 347 obch. zák. nedopadá. S tímto závěrem není v rozporu ani komentář citovaný dovolatelkou:

Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.:

Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 1027)

.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné (účelně vynaložené) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 4. prosince 2013 JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu