Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
86DA6D90381B3082C1257C430040A226.html
HTML · 11.96 KB
No categories available
30 Nd 243/2013
30 Nd 243/2013
U S N E S E N Í
M. H.
1) D. H.,
právně zastoupené JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem se sídlem Praha 2, Londýnská 674/55 a
2) nezletilému G. R. H.
, zastoupen Úřadem pro mezinárodní ochranu dětí, se sídlem Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, v řízení o popření otcovství, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7, pod sp. zn. 10 C 203/2012 ,
o určení místní příslušnosti
, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 203/2012
se přikazuje
Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou doručenou dne 17. 10. 2012 na Obvodní soud pro Prahu 7, se žalobce domáhal určení, že není otcem nezletilého G. R. H., z matky D. H.
Obvodní soud pro Prahu 7 vyslovil usnesením ze dne 3. června 2013, č.j. 10 C 203/2012 -28, svoji místní nepříslušnost. Obvodní soud pro Prahu 7 zjistil, že první žalovaná a druhý žalovaný jsou českými občany, žádný z účastníků nemá v České republice bydliště, ani se zde nezdržuje, a proto zde není ani obecný soud ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Jelikož věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí, Obvodní soud pro Prahu 7 předložil věc Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu pro projednání věci.
První žalovaná podala k Nejvyššímu soudu vyjádření, kdy uvedla, že má hlášeno trvalé bydliště v České republice, a to v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7, kde se bude i nadále zdržovat, a to i s druhým žalovaným.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 11 odst. 1 , věta druhá, o. s. ř. o. s. ř. pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení.
Soud prvního stupně správně uzavřel, že z ustanovení § 40 zákona č. 97/1963 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a procesním, vyplývá, že v posuzované věci je dána pravomoc českých soudu, když 1) žalovaná a 2) žalovaný, kteří jsou českými státními občany, nemají v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a že je tedy na Nejvyšším soudu, aby určil místě příslušný soud pro projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky, nemůže s ohledem na zásadu perpetuatio fori, vztahující se k okamžiku zahájení řízení (srov. ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř), přihlédnout ke změně trvalého bydliště první žalované pro založení místní příslušnosti soudu, ke kterému došlo v průběhu dovolacího řízení. Nicméně ze spisu je zřejmé, že Obvodní soud pro Prahu 7 již rozhodoval ve věci rozvodu manželství mezi žalobcem a první žalovanou a současně byla u tohoto soudu podána žaloba na popření otcovství a soudem již byly provedeny některé úkony v této věci, a proto má Nejvyšší soud za to, že zde nejsou žádné okolnosti, které by ospravedlňovaly závěr, že účelněji, rychleji a hospodárněji by byla věc projednána jiným soudem. Proto přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení § 6 o. s. ř. o. s. ř. - podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu