Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3146/2013

33 Cdo 3146/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) D. B., b) D. M., zastoupené JUDr. Pavlem Blanickým, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1381/77, c) J. K., zastoupené JUDr. Pavlem Blanickým, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1381/77, a d) A. B., proti žalovanému J. B., zastoupenému JUDr. Barborou Langerovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Borského 664/6, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2012, č.j. -215, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 23. 11. 2011, č.j. -146, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 2. 2012, č.j. -160, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 , dále jen „ “), a přípustnost nelze dovodit ani z , který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

V rovině dovolacího důvodu podle (nesprávné právní posouzení věci) žalovaný zpochybnil závěr odvolacího soudu, že jsou dány důvody pro vrácení daru podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“); učinil tak ovšem skutkovými námitkami. Je přesvědčen, že jeho snahu zastat se matky proti otci, letitému spolupracovníkovi StB, jehož útokům se, a to podstatně mírněji, bránil, nelze kvalifikovat jako chování porušující dobré mravy. Naopak, takové jeho chování bylo čestné a okolnostem přiměřené.

Odvolací soud ve svém rozhodnutí přiléhavě odkázal na judikaturu, v níž Nejvyšší soud podal výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace § 630 obč. zák., a vyjádřil se obecně i k aplikovatelnosti daného ustanovení. Odvolací soud – cituje z uvedené judikatury – rozhodl v intencích přijatých závěrů, dovodil-li, že v řízení zjištěné chování žalovaného svou intenzitou naplňuje důvody, s nimiž § 630 obč. zák. spojuje vrácení daru.

Vznáší-li dovolatel námitky proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, pak nezbývá než zopakovat, že podle ustanovení se k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle nepřihlíží, a že podle ustanovení nelze v dovolání uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalobkyně b) a c) mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tj. částkou 4.000,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za společný úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 600,- Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 966,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Žalobkyni a) a žalobci d) podle obsahu spisu žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobkyně b) a c) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 28. listopadu 2013

JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu