Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 318/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců a/ HSJH, spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 24, IČ: 25088858, a b/ M. H., V. M., proti žalované DEW-H, a. s., v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Pražského povstání 1244/3, IČ: 45241406, zastoupené Mgr. Karlem Tománkem, advokátem se sídlem v Čerčanech, Sokolská 505, o vyslovení neplatnosti valné hromady a o zaplacení částek 1.774.452,-Kč a 1.798.793,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2008, č. j. -225, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání odvolání Vrchnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu České republiky spis sp. zn. se žalobkyniným návrhem, aby věc byla k projednání odvolání proti usnesení tohoto soudu ze dne 23. dubna 2013, č. j. -79, přikázána z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci ( a 3 , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“). Návrh žalobkyně odůvodnila potřebou zajištění nestrannosti rozhodování soudu. V této souvislosti uvedla, že soudy v předchozích řízeních konstatovaly nesprávný postup ve věci, avšak v následných rozhodnutích jej pod různými záminkami obhajovaly a nevyvozovaly z něj patřičné, resp. vůbec žádné důsledky. Vyjádřila přesvědčení, že nestranné posuzování věci nelze předpokládat ani soudci jiného senátu Vrchního soudu v Praze, neboť ti nebudou nestranně hodnotit práci svých kolegů.

Žalovaná s přikázáním věci Vrchnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně návrh relevantním způsobem nezdůvodnila, neboť neprokazuje poměr soudců k věci nebo k účastníkům a údajnou podjatost soudců Vrchního soudu v Praze spatřuje pouze ve způsobu rozhodování ve věci (resp. v jiných souvisejících sporech). Dodala, že obě účastnice mají svá sídla v Praze.

Podle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (, a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti ( ). Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby k projednání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně byla věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (v daném případě Vrchnímu soudu v Olomouci).

Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ( ) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, uveřejněné pod č. , ve znění ústavního ). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována ( věta druhá ); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.

V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci Vrchnímu soudu v Olomouci odůvodnila výhradně konstatováním, že v odvolacím řízení by neměl (z důvodu nestrannosti /snad z jejího pohledu podjatosti/ soudců, byť jiného senátu) rozhodovat Vrchní soud v Praze.

Podle názoru Nejvyššího soudu však takovýto důvod nelze považovat za relevantní z pohledu ustanovení a tedy za důvod k tzv. delegaci vhodné.

Vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednáváni a rozhodování ve věci z důvodu podjatosti (jak to snad měla žalobkyně na mysli) by odůvodňovalo tzv. delegaci nutnou podle Rozhodnutí o této delegaci však musí předcházet řízení o vyloučení soudce či soudců (, a ). Nelze však za použití námitek podřaditelných pod ustanovení ve spojení s ustanoveními , 15 odst. 2 a 16a odůvodňovat návrh na delegaci vhodnou podle (jejímž prostřednictvím se má dosáhnout především rychlejšího a hospodárnějšího projednání věci), jak to ve skutečnosti, a to navíc nikoli ve vztahu ke konkrétním soudcům, učinila žalobkyně. Nad rámec uvedeného snad lze předeslat, že podle o.s.ř nejsou důvodem pro vyloučení soudce okolnosti, jež spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Protože jiné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti žalobkyně neuvedla, Nejvyšší soud jejímu návrhu na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci (z důvodu vhodnosti) nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2013

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu