Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 276/2013

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhá vypořádání společného jmění manželů. Podáním ze dne 18. února 2013 navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována jinému soudu mimo Jihomoravský kraj. Návrh odůvodnila nepřiměřenou délkou soudního řízení a obavou z jeho ovlivňování ze strany žalovaného vzhledem k jeho „vysoké funkci v Jihomoravském kraji“. K výzvě Městského soudu v Brně doplnila svůj návrh tak, že žádá delegovat věc „do Olomouce“, „příslušícímu vrchnímu soudu“ a odvolala se na finanční tíseň způsobenou délkou soudního řízení.

Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že podání žalobkyně neobsahuje obecné náležitosti, neboť neoznačila konkrétní soud, kterému má být věc přikázána, a proto se ve smyslu občanského soudního řízení (dále jen „“) nemá k čemu vyjádřit. Za nelogický považuje i jeden z důvodů žalobkyně, pro který navrhuje delegaci vhodnou, a to finanční tíseň, neboť žalobkyně bydlí v Brně a dojíždění by pro ni bylo finančně náročnější. Dále uvedl, že sice souhlasí se žalobkyní, že se řízení neúměrně protahuje, nicméně tato skutečnost nemůže být důvodem pro aplikaci ustanovení

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a soudu, jemuž má být věc přikázána (jiný soud v Jihomoravském kraji, v doplněném podání navrhla „příslušící vrchní soud v Olomouci“), návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.

Důvod vhodnosti ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, sv. 24, roč. 2001, poř. č. 172; dále k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2001, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. ).

Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci odůvodňuje okolnostmi, které nejsou dostatečně relevantní z hlediska úvah o naplnění předpokladů pro delegaci věci z důvodu vhodnosti. Skutečnosti, že řízení o vypořádání společného jmění účastníků vedené u Městského soudu v Brně trvá již osm let a stále nevede k závěru, ani námitka žalobkyně, že by ze stany žalovaného mohlo dojít k případnému ovlivňování soudního řízení, nejsou postačujícími důvody pro delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Nejvyšší soud při svém rozhodování přihlédl i k tomu, že žalovaný s delegací jinému soudu nesouhlasil a tvrzený nepříznivý zdravotní stav žalobkyně v kombinaci s nedostatkem finančních prostředků by jí mohly výrazně ztížit dopravu k soudu mimo její trvalé bydliště v Brně.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci podle ustanovení nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. listopadu 2013

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu