Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2677/2013

U S N E S E N Í

městské části Praha 3

,

se sídlem Praha 3, Havlíčkovo nám. 9/700, proti žalované

I. V.,

zastoupené JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem Praha 3, Lucemburská 1599/13, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2012, č. j. -243, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 21. 2. 2012, č.j. -243, potvrdil usnesení ze dne 26. 10. 2011, č.j. -232, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) zamítl žalobu žalované na obnovu řízení (o vyklizení bytu) a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že okolnosti, tvrzené žalovanou (ke vzniku dluhu na nájemném by nedošlo, pokud by jí žalobkyně vyplácela sociální dávky, na které měla – dle svého názoru – nárok), nelze podřadit pod předpoklady pro obnovu řízení ve smyslu , b) a že žaloba byla podána opožděně, neboť uvedené okolnosti měly mít za následek vznik dluhu na nájemném před rokem 2006.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání (doplněné prostřednictvím ustanoveného advokáta), jehož přípustnost opřela o ustanovení a uplatnila v něm dovolací důvody podle , b) a odst. 3 Vytýká soudu, že si neověřil, kdy jí byly doručeny rozsudky a zda tedy podala žalobu na obnovu řízení „včas, ve lhůtě, kdy se o výsledku řízení dověděla“. Poukazuje na to, že rozsudek soudu prvního stupně jí byl doručen obyčejnou poštou až po právní moci (že se tedy nemohla v tomto řízení účelně bránit, navrhovat důkazy a sama vypovídat), že vzápětí podala žalobu na obnovu řízení a není tedy její vinou, že se o výsledku původního řízení dozvěděla opožděně. Dále namítá, že „by nevznikl důvod vyklizení, kdyby jí žalobkyně nepoškozovala opožděným vyplácením sociálních dávek, namítá nedůslednost pošty při doručování zásilek a především nemožnost bez vlastního zavinění zúčastnit se kvalifikovaně původního řízení, o jehož výsledku se dozvěděla opožděně“. Navrhla, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání podané žalovanou proti usnesení odvolacího soudu, vydanému dne 21. 2. 2012, Nejvyšší soud jako soud dovolací v souladu s čl. II bodem 7. , projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále „”).

Žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na povolení obnovy řízení, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, dovolání tak může být podle , odst. 2 přípustné za podmínek vymezených v (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp.zn. použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp.zn. ) tj. jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Dovolatelka, která výslovně neoznačila žádnou otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, nesouhlasí (jak vyplývá z obsahu dovolání - ) především se závěrem odvolacího soudu, že žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně. Dovolací soud se však s tímto závěrem ztotožňuje, neboť skutečnosti, jimiž žalobu na obnovu řízení odůvodnila, se týkaly okolností vzniku dluhu na nájemném před rokem 2006 (tvrzené nevyplácení sociálních dávek žalobkyní); je tedy zjevné, že jí byly známy v průběhu řízení o vyklizení bytu, a již z tohoto důvodu nemohla být žaloba na obnovu podána v subjektivní tříměsíční lhůtě ve smyslu , která však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. Skutečnost, kdy se seznámila s rozsudkem v řízení o vyklizení bytu, je irelevantní, neboť pro určení právní moci rozsudku je rozhodující – je-li účastník zastoupen – datum doručení jeho zástupci (dne 22. 2. 2010); ostatně sama žalovaná uvedla, že rozsudek odvolacího soudu v řízení o vyklizení bytu obdržela od své právní zástupkyně dne 27. 4. 2010 (viz č.l. 178 spisu) a žalobu na obnovu řízení podala až dne 18. 11. 2010. S ohledem na výše uvedené proto nelze dovodit, že by odvolací soud v tomto směru věc nesprávně právně posoudil. Ostatní námitky dovolatelky se pak převážně upínají k původnímu řízení o vyklizení bytu a nesměřují tedy proti napadenému usnesení odvolacího soudu. Nad rámec uvedeného je možno přisvědčit závěru odvolacího soudu, že žalovanou tvrzené skutečnosti nemohly (s ohledem na předmět řízení – jednalo se o vyklizení bytu, v němž již nemohla být přezkoumávána důvodnost výpovědi z nájmu bytu) přivodit pro ni příznivější rozhodnutí ve věci, a tudíž nemohl být naplněn ani předpoklad přípustnosti obnovy řízení ve smyslu

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalované není podle a ve spojení s přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly (dle obsahu spisu) náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo vůči žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2013

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu