Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3143/2013

U S N E S E N Í

STAY ACTIVE INC.

P. K.

, o náhradu nákladů řízení, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 105 EC 2/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2013, č. j. -88, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Plzeň-sever (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. září 2012, č. j. -45, zamítl žalobu o zaplacení částky 29.470,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 6. března 2013, č. j. -88, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 28.470,- Kč s blíže uvedeným úrokem z prodlení s tím, že povinnost žalovaného zanikne v části, v níž plnění poskytne dlužník L. B., podle rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 21. prosince 2011, č. j. -22 (výrok I.), potvrdil jej v zamítavém výroku o částce 1.000,- Kč (výrok II.), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III.), a o nákladech odvolacího řízení (výrok IV.).

Proti výroku III. rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „“), neboť má zato, že v této části rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení otázky „hmotného nebo procesního práva“, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena a jde současně o spotřebitelskou smlouvu. Odvolací soud kritizuje za způsob, jakým rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně v situaci, kdy zamítavý výrok o věci samé změnil tak, že žalobě vyhověl. S odkazem na rozpornou judikaturu odvolacích soudů o této otázce ve věcech, v nichž žalobce vystupuje rovněž na straně žalující, nesouhlasí se závěrem, že přes procesní úspěch ve věci nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

Podle , který jedině přichází v dané věci v úvahu pro založení přípustnosti podaného dovolání, je dovolání přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu citovaná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V posuzované věci k těmto akcesorickým výrokům patří nákladový výrok dovoláním napadeného usnesení. I pro něj ovšem platí omezení přípustnosti dovolání podle , jež určuje, že dovolání podle není přípustné (také) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení pak nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v , ani když je výrok o nákladech řízení akcesorickým výrokem v rozhodnutí, jež se (co do „merita“) takového „vztahu“ nebo takové „věci“ týkalo (ve výroku o nákladech řízení se zvláštní povaha těchto vztahů a věcí dovolující prolomení stanoveného limitu nijak neprojevuje); srov. k tomu opět shodně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. . Zbývá proto určit, zda dovoláním napadeným výrokem o nákladech řízení bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč; pro přijetí takového závěru je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu takto odvolací soud dovolateli odepřel.

Nelze pominout, že Ústavní soud nálezem ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaným ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013 dne 7. 5. 2013, zrušil , přičemž odvolací soud o sporných nákladech řízení rozhodl dne 6. 3. 2013 (jeho rozsudek nabyl právní moci dne 8. 4. 2013). S přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, č. Org. 23/13, publikovanému ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 117/2013 dne 7. 5. 2013, výši pravomocně nepřiznaných nákladů řízení určil dovolací soud podle právního předpisu, na jehož základě je žalobce uplatňoval v řízení před soudy obou stupňů, tj. podle zrušené

Předmětem řízení před soudem prvního stupně byla částka 28.470,- Kč s 23 % úrokem z prodlení od 4. 9. 1998 do zaplacení a částka 1.000,- Kč. Ze součtu těchto částek [ a ] pak plyne, že náklady představuje odměna za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [ ], stanovená podle bodu 7. a ve znění účinném do 29. 2. 2012 (viz čl. II. ) ve výši 10.000,- Kč, paušální částka náhrady hotových výdajů podle a 3 ve výši 300,- Kč a 21% DPH ve výši 2.060,- Kč. K nim nutno připočítat zaplacený soudní poplatek ve výši 590,- Kč.

Z uvedeného je zřejmé, že součet částek za řízení před soudem prvního stupně (12.950,- Kč) nepřevyšuje 50.000,- Kč, takže dovolání podle nemůže být přípustné (srov. znovu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ) z důvodu uvedeného v

Jen pro úplnost se sluší uvést, že výsledek dovolacího řízení by nebyl jiný, ani kdyby Nejvyšší soud určil tarifní hodnotu věci [pro účely posouzení přípustnosti dovolání podle , s přihlédnutím k omezení plynoucímu z ] podle

V takovém případě by náklady advokáta žalobce za řízení před soudem prvního stupně představovaly mimosmluvní odměnu 2.260,- Kč [, 2, , , bodu 5, a , d) ], což s náhradou hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč, částkou 2.560,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (, ) a náhradou za zaplacený soudní poplatek představuje pouze 3.150,- Kč; určená částka nepřevyšuje 50.000,- Kč, a dovolání by tedy opět nebylo přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2013

JUDr. Václav Duda

předseda senátu