Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 274/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka, v právní věci žalobců a) JUDr. K. Č., zastoupeného JUDr. Josefem Lžičařem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 24, b) JUDr. P. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo nám. 65/2, c) JUDr. P. N., a d) JUDr. R. V., Ph.D., zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalované Mgr. M. B., zastoupené Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 73, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2013, č.j. -823, zrušil na základě dovolání žalované rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2011, č.j. -744, a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.

Jelikož dovoláním žalované byla mimo jiné zpochybněna nepodjatost předsedkyně senátu 3 Co JUDr. Romany Vostrejšové, vyzvala (po vrácení spisu k dalšímu odvolacímu řízení) JUDr. Vostrejšová přípisem ze dne 3. 6. 2013 zástupce žalované, aby upřesnil, zda vznáší námitku podjatosti a doplnil její náležitosti.

Podáním ze dne 28. 8. 2013 potvrdila žalovaná, že vznáší námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Vostrejšové a odkázala na tvrzení a skutečnosti, které uvedla ve svém dovolání. Podjatost JUDr. Vostrejšové dovozuje z jejího poměru k účastníkům a jejich zástupcům. Domnívá se, že uvedená soudkyně může mít negativní vztah k žalované plynoucí ze skutečnosti, že v roce 2005 probíhalo trestní stíhání manžela JUDr. Vostrejšové za dohledu Nejvyššího státního zastupitelství, v jehož čele tehdy žalovaná stála; odkazuje na článek týkající se zmíněné trestní věci uveřejněný na internetových stránkách České advokátní komory, v němž se uvádí, že po zrušení obvinění ze strany Nejvyššího státního zastupitelství

„byl paragraf zpřísněn a přibylo obvinění z dalších dvou trestných činů“

. V souvislosti s tímto trestním stíháním naopak dovozuje pozitivní vztah („zavázanost“) JUDr. Vostrejšové k žalobkyni d), neboť v roce 2007, v době, kdy funkci nejvyšší státní zástupkyně vykonávala žalobkyně d), bylo trestní stíhání JUDr. V. usnesením státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze zastaveno a následující přezkumné řízení u Nejvyššího státního zastupitelství nevedlo k jeho zrušení. Dále upozorňuje na skutečnost, že dcera JUDr. Vostrejšové byla v „inkriminované době“ zaměstnána jako advokátní koncipientka JUDr. Josefa Lžičaře (ze seznamu advokátních koncipientů byla vyškrtnuta k 30. 9. 2006), což dle žalované vede k závěru o „určitém vztahu“ předsedkyně senátu 3 Co k zástupci žalobce a).

Předsedkyně senátu JUDr. Romana Vostrejšová ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že k žalobkyni d) stejně jako k žalované nemá ani přátelský ani nepřátelský vztah. Zařazení státních zástupců na jednotlivých stupních státního zastupitelství nesleduje a nesledovala ani v letech 2005-2007. K advokátu JUDr. Lžičařovi má stejný vztah jako k dalším advokátům, které za svého působení v soudcovské funkci poznala. Uvádí, že její dcera skutečně byla u JUDr. Lžičaře zaměstnána jako advokátní koncipientka, avšak ze zdravotních důvodů po několika měsících praxi ukončila, nadto v roce 2006, tedy dávno před podáním žaloby v projednávané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle věta první nadřízený soud v senátě.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popřípadě jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak nepřátelský. V úvahu připadá též vztah ekonomické závislosti. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nestranně rozhodnout. Pouhé pracovní (kolegiální) či společenské vztahy samy o sobě důvod podjatosti nezakládají.

Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že nelze vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod N 98/23).

Žalovaná dovozuje osobní poměr soudkyně k účastníkům řízení, konkrétně ke své osobě a žalobkyni d), ze souvislosti s výkonem funkce nejvyšší státní zástupkyně v době, kdy Nejvyšší státní zastupitelství vykonávalo dohled nad trestním stíháním manžela soudkyně. Ze skutečnosti, že proti manželovi soudkyně JUDr. Vostrejšové bylo Vrchním státní zastupitelstvím v Praze vedeno (a posléze zastaveno) trestní stíhání, nad nímž dohled vykonávalo Nejvyšší státní zastupitelství vedené v té době nejprve žalovanou, později žalobkyní d), nevyplývá žádný relevantní důvod pochybovat o nepodjatosti uvedené soudkyně. Z námitek žalované ostatně neplyne, že by v trestním řízení rozhodovala sama žalovaná či žalobkyně d) ani že by došlo k jakémukoli jejich nepřípustnému zásahu do trestního stíhání manžela JUDr. Vostrejšové.

Důvodem pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Vostrejšové není ani okolnost, že její dcera byla v minulosti zaměstnána jako advokátní koncipientka u advokáta žalobce a). Nejvyšší soud již dříve vyslovil názor, že skutečnost, že soudce byl v minulosti zaměstnancem účastníka řízení, nezakládá sama o sobě jeho poměr k účastníkovi, který by měl za následek pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 34 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000); proto obdobně důvodnou pochybnost o nepodjatosti soudce nezakládá dřívější pracovněprávní vztah jeho rodinného příslušníka a zástupce účastníka. To platí tím spíše, že z věstníků České advokátní komory předložených žalovanou a vyjádření soudkyně JUDr. Vostrejšové k námitce podjatosti vyplývá, že dcera soudkyně působila jako advokátní koncipientka u advokáta žalobce a) jen krátce (od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006) a toto působení ukončila s delším časovým odstupem před zahájením řízení v projednávané věci (žaloba byla podána 15. 1. 2008).

Jelikož nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesla žalovaná, vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2013 JUDr. Robert Waltr JUDr. Robert Waltr

předseda senátu