Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1587/2012

29 Cdo 1587/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně Moravský zemský holding, a. s., se sídlem v Plzni, Solní 4/278, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 44992220, zastoupené JUDr. Václavem Hajšmanem, advokátem, se sídlem v Plzni, Perlová 9, PSČ 304 81, proti žalovanému Ing. A. Š., zastoupenému JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, o zaplacení 311.049,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. května 2011, č. j. -395, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. ledna 2012, č. j. -455, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně ve výroku označeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 311.049,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení (výrok II.). Jde o v pořadí třetí rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když rozsudky ze dne 15. října 2008, č. j. -204 a ze dne 15. února 2010, č. j. -255, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 16. dubna 2010, č. j. -277 (jimiž byla žaloba taktéž zamítnuta) odvolací soud zrušil usneseními ze dne 18. září 2009, č. j. -235, a ze dne 31. ledna 2011, č. j. -351.

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou účastníků řízení změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o nákladech řízení (první výrok), ve zbývající části, to jest ve výroku I. ve věci samé, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu a výslovně též rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení , (dále též jen „ “) a navrhujíc, aby Nejvyšší soud obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Řízení o „dovolání“ proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil podle z důvodu nedostatku funkční příslušnosti soudu k jeho projednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V rozsahu, ve kterém směřuje i proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti třetímu výroku rozsudku o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé pak může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelka však Nejvyššímu soudu žádnou právní otázku, jež by činila napadené rozhodnutí zásadně právně významným, k řešení nepředkládá. Námitkami, jimiž soudům nižších stupňů vytýká „nepředvídatelnost“ a které žádnou otázku zásadního právního významu nezahrnují, dovolatelka vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž však u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko postupem podle , nemá k dispozici (srov. , odst. 3 ) a k jehož přezkoumání dovolání připustit nelze.

Nejvyšší soud proto dovolání i ve zbývající části odmítl podle ustanovení , jako nepřípustné.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení bodu 6, , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 9.580,- Kč, a náhrady paušálních výdajů podle vyhlášky ve výši 300,- Kč. Společně s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.074,80 Kč tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem 11.954,80 Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. .

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 23. října 2013

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu