Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 732/2013

U S N E S E N Í

M. J.

, za účasti

1)

Y. F.,

zastoupené JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem v Praze 3, Táboritská č. 23, a

2)

A. S.

, zastoupené JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, K. J. Erbena č. 1266, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání Y. F. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. listopadu 2012, č. j. -187, takto:

I. Řízení o dovolání Y. F. proti usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 16. dubna 2012, č.j. -156,

se zastavuje

.

II. Dovolání Y. F. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. listopadu 2012, č. j. -187,

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl usnesením ze dne 16.4.2012, č.j. -156, že A. S. je dědičkou po zůstaviteli M. J., zemřelém dne 26.6.2010.

K odvolání Y. F. Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 22.11.2012, č.j. -187, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti oběma shora uvedeným usnesením podala Y. F. dovolání.

Řízení o dovolání Y. F. podaném proti usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 16.4.2012, č.j. -156, Nejvyšší soud České republiky pro nedostatek funkční příslušnosti podle ustanovení , věty první ve znění účinném do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony - dále jen „“) zastavil (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2003, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47, roč. 2006).

Dovolání Y. F. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. listopadu 2012, č. j. -187, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 16.4.2012, č.j. -156, ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61, roč. 2005), není přípustné podle ustanovení , a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Odvolací soud při posouzení platnosti důvodu vydědění A. S. zůstavitelem M. J. v allografní závěti sepsané dne 10.3.2010 za účasti dvou svědků v daném případě aplikoval a interpretoval ustanovení § 35 odst. 2 a § 469a obč. zák. v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. zprávu Nejvyššího soudu SSR ze dne 22.5.1985, sp. zn. , uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 50, ročník 1985, str. 271, 272; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2004, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6, ročník 2005; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.1.2006, sp. zn. ). Právní názor odvolacího soudu, že slovní vyjádření „osobně jsem se s ní nikdy nesetkal a neviděl“, a proto ji „nechci nic dát z mého majetku“ obsažené v závěti ze dne 10.3.2010, nepředstavuje řádné vymezení zákonného důvodu vydědění, a že v závěti ze dne 10.3.2010 není uveden žádný zákonný důvod vydědění, je správný.

Protože dovolání Y. F. proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2013

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu