Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
FDC3AD4CB335E7E8C1257C200041C891.html
HTML · 13.92 KB
No categories available
20 Cdo 2116/2013
20 Cdo 2116/2013
U S N E S E N Í
ROCCO a.s.
, se sídlem v Praze, Domažlická 13, identifikační číslo osoby 61503533, o vyloučení věci z exekuce, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 15 C 146/2012 , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
27. 3. 2013
, č. j. 20Co 126/2013 -117, takto:
Dovolání
se odmítá
.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 28. 1. 2013, č. j. 15C 146/2012 -93, kterým Okresní soud v Hradci Králové rozhodl o své místní nepříslušnosti (výrok I) a o tom, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 3 (výrok II). Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že v dané věci je místně příslušný podle § 88 písm. o) o. s. ř. o. s. ř. namísto obecného soudu soud, u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, přičemž exekuce, v rámci níž byly postiženy movité věci, o jejichž vyloučení se jedná, byla nařízena Obvodním soudem pro Prahu 3. Odvolací soud dále uvedl, že při rozhodování o místní příslušnosti soudu není oprávněn se zabývat námitkou vyloučení některých nebo všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 3.
Žalobce v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vadu řízení spatřuje v nesprávném postupu soudu, který se uplatněnými odvolacími námitkami (tj. že sídlo žalobce je v Hradci Králové a že „obvodní soud pro Prahu 3“ je vůči žalobci podjatý) nezabýval. Namítal, že pokud účastník uplatní v řízení námitku podjatosti, pak musí být věc předložena nadřízenému soudu s tím, že v řízení lze učinit jen úkony, které nesnesou odkladu (§ 15b o. s. ř. o. s. ř. ). Uvedl dále, že „mimo to procesní podání žalobce může být s ohledem na jeho obsah posuzováno případně též jako návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 Občanského soudního řádu , když podle obsahu podání lze tento úmysl žalobce dovodit, ač nebyl výslovně takto označen s odkazem na příslušné zákonné ustanovení“. V procesním postupu odvolacího soudu spatřuje žalobce porušení svých práv, když nebyl dodržen postup předvídaný zákonem v případě uplatnění námitky podjatosti, resp. návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu, popř. i usnesení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném
od 1. 1. 2013
(srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „o. s. ř. “), protože odvolací soud ve věci rozhodl dne 27. 3. 2013.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 241b ).
Z obsahu dovolání je zřejmé, že žalobce, ačkoliv jako dovolací důvod také oznamuje nesprávné právní posouzení věci, nevymezuje, v čem spočívá nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem, a současně také chybí vymezení, v čem
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř. o. s. ř. ).
Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a dovolání odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2013 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph.D. předsedkyně senátu