Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 981/2013

3 Tdo 981/2013-27

U S N E S E N Í

S. K.,

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. ze dne 17. 4. 2012 byl dovolatel uznán vinným přečinem vydírání podle (dále jen tr. zákoník), a to jako spolupachatel podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců a jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků.

V předmětné věci podal S. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. ze dne 17. 4. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal S. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že výpověď svědkyně O. B. (v kritické době manželky poškozeného), která měla popsaný incident sledovat, je nevěrohodná a to i proto, že na místo nemohla vidět. Poukázal v této souvislosti na odlišné výpovědi spoluobviněného M. K. a svědka R. K. Poukázal i na přítomnost psa poškozeného, který však byl klidný a jistě by reagoval na obranu svého pána, pokud by došlo k jeho napadení. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích „zrušil a sám rozhodl dle § 265m tr. řádu tak, že se podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby zprošťuji a pokud by sám nerozhodl, aby dle § 265e tr. řádu napadené usnesení zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí tomuto soudu“.

Nejvyšší soud obdržel dne 26. 8. 2013 přípis státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, ve kterém tato sděluje, že nevyužívá svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat a dále výslovně souhlasila s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Na tomto místě je nezbytné opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy namístě vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je potom dán tehdy, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, jak je obsažen v příslušném výroku rozsudku soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení soudy učiněných skutkových zjištění s tím, že popsaného jednání se nedopustil. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že z popsané trestné činnosti je usvědčován pouze výpovědí poškozeného a jeho tehdejší manželky. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily poškozenému i jeho tehdejší manželce, když z ohledání místa činu i pořízené fotodokumentace je zjevné, že ze svého stanoviště měla výhled na místo činu dostatečný. Stran psa poškozeného potom ze žádných skutečností neplyne, že by byl agresivní a výrazně se zdržoval na místě incidentu nebo poblíž. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. je pouze ve stručnosti uvést, že vznesení není doprovázeno žádnou argumentací, ke které by dovolací soud mohl zaujmout příslušné stanovisko.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. září 2013

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka