Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1441/2012

29 Cdo 1441/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatelky V. O., zastoupené JUDr. Antonínen Šmídkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Jestřabí 974, PSČ 460 01, za účasti 1/ HOK, s. r. o., se sídlem v Jablonci nad Nisou, Novoveská 2269/75, PSČ 466 01, identifikační číslo osoby 25405055, zastoupené Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Chodská 1281/30, PSČ 120 00, 2/ T. K., 3/ M. H., 4/ Ing. P. D., 5/ I. O., zastoupené Mgr. Petrem Šmídkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Jestřabí 974, PSČ 460 01, o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2011, č. j. -159, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 7. prosince 2010, č. j. -111, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 30. ledna 2012, č. j. -170, zamítl návrh na zrušení společnosti HOK, s. r. o. (dále jen „společnost“), nařízení její likvidace a jmenování navrhovatelky likvidátorkou společnosti (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. a III.) a nařídil soudu prvního stupně, aby napadené usnesení doplnil o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi navrhovatelkou a druhým až pátým účastníkem (výrok IV.).

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu však Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( , věta první, ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud mimo jiné uzavřel, že dovolatelka se nedostavila na valnou hromadu společnosti svolanou na 22. března 2010 z důvodů, které nelze považovat za řádnou omluvu, a proto je namístě aplikovat § 265 obch. zák., neboť je-li dle společenské smlouvy valná hromada společnosti usnášeníschopná pouze v případě, že se na ni dostaví všichni společníci, nelze přiznat právní ochranu právu navrhovatelky domáhat se zrušení společnosti pro nekonání valných hromad, když se sama na valné hromady společnosti nedostavuje, a tím jejich konání maří.

Námitkou, podle níž to nebyla dovolatelka, kdo zapříčinil nekonání valné hromady společnosti v posledních dvou letech, ale společnost, která po dobu delší dvou let nesvolala valnou hromadu a první valnou hromadu svolanou v průběhu již zahájeného řízení společnost svolala v místě a čase tak, aby se jí dovolatelka nemohla zúčastnit, dovolatelka zpochybňuje výše uvedený závěr odvolacího soudu, zjevně však vychází z jiného skutkového stavu, než odvolací soud, který uzavřel, že nekonání valných hromad společnosti způsobila dovolatelka svým jednáním. Uplatňuje tak dovolací důvod dle , jenž však u dovolání přípustného podle nemá k dispozici, a k posouzení jehož důvodnosti tudíž dovolání v projednávané věci připustit nelze.

Nad rámec výše uvedeného a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že závěr, podle něhož společník, který svou neúčastí zmařil konání valné hromady, se nemůže úspěšně domáhat zrušení společnosti z důvodu nekonání valných hromad, plyne i z principu loajality společníka vůči společnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. ).

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné být nemůže.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a dalším účastníkům řízení podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. října 2013

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu