Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 282/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ivy Brožové a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně JUDr. M. S., bytem J., proti žalovaným 1) V. P., bytem L., 2) L. P., bytem tamtéž, zastoupeným Mgr. Petrem Škopkem, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 267/1, o zaplacení 4.929.573,60 Kč s příslušenstvím,vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze projednávajících věc pod sp. zn. , t a k t o: SoudciVrchního soudu v Praze JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a JUDr. Marta Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

První žalovaný ve shora označené věci podáním ze dne 5. 9. 2013 vznesl námitku podjatosti JUDr. Hany Voclové, předsedkyně senátu odvolacího soudu povolaného rozvrhem práce věc projednat a rozhodnout o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. , i všech ostatních soudců Vrchního soudu v Praze. Podjatost předsedkyně senátu spatřuje v jejím předchozím členství v Komunistické straně Československa. Vyjadřuje přitom názor, že vůči němu, jakožto členu rodiny perzekuované komunistickým režimem, jmenovaná předsedkyně senátu z důvodu svého politického přesvědčení uplatňuje v řízení nerovný přístup, jenž se projevuje opomíjením tvrzení a důkazů vznášených stranou žalovanou, nesprávným hodnocením provedených důkazů či nedostatečným odůvodněním vydaných rozhodnutí. Současně poukazuje též na průtahy předmětného řízení. Se zřetelem k okolnosti, že z výše uvedených důvodů ztratil důvěru v nestrannost rozhodování všech soudců Vrchního soudu v Praze, první žalovaný závěrem navrhuje, aby byla předmětná věc přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci.

Vrchní soud v Praze předložil námitku podjatosti spojenou s návrhem na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci Nejvyššímu soudu spolu se spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. , a s písemným vyjádřením výše jmenovaných soudců zařazených v senátu 6 Cmo, který má dle rozvrhu práce projednávanou věc projednat a rozhodnout o podaném odvolání, a soudců zastupujících senátů 5 Cmo a .

Všichni tito soudci se shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. První žalovaný uplatněnou námitku podjatosti neodůvodnil žádnými relevantními skutečnostmi, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze.

Případné členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa přitom není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. ). Rovněž Ústavní soud v usnesení ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , zdůraznil zásadu, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon přitom zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci – dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitárního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.

Eventuální závěr o podjatosti shora uvedených soudců a soudkyň by se tak musel opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení. Pouhý odkaz na údajnou politickou angažovanost v minulosti objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce být nemůže. Extenzivní výklad ustanovení prosazovaný prvním žalovaným by ve svém důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. Namítané bývalé členství předsedkyně senátu, případně též ostatních výše jmenovaných soudců či soudkyň, v Komunistické straně Československa tedy samo o sobě není s to objektivně založit jejich podjatost.

Namítá-li první žalovaný dále, že jsou opomíjena tvrzení a důkazy předkládané žalovanou stranou, dochází k nesprávnému hodnocení provedených důkazů či nedostatečnému odůvodňování vydaných rozhodnutí a průtahům řízení, sluší se uvést, že důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ). Uvedené námitky tudíž podjatost označených soudkyň a soudců rovněž neodůvodňují.

Se zřetelem k výše uvedenému tedy důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu, nejsou dány. Za tohoto stavu proto Nevyšší soud rozhodl podle tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. října 2013

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu