Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2037/2012

21

Cdo 2037/2012

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. C.

, zastoupeného JUDr. Radkou Procházkovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 43 proti žalovaným

1) Hasičskému záchrannému sboru Ústeckého kraje

se sídlem v Ústí nad Labem, Horova č. 10, IČO 708 86 300 a

2) Obci Hora Svaté Kateřiny

se sídlem Městského úřadu v Hoře Svaté Kateřiny, Dlouhá č. 261, IČO 002 65 934, zastoupené JUDr. Markétou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Mostě, Jaroslava Průchy č. 1915/24, o 377.277,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. ledna 2012 č.j. , 713/2010-313, takto:

Rozsudek krajského soudu

se

ve výroku I. bod a) části věty za středníkem, jímž byl vyhovující výrok III. rozsudku okresního soudu ohledně částky 25.400,- Kč změněn tak, že se žaloba v této části zamítá, a v souvisejících výrocích I. bod b

)

o náhradě nákladů řízení

, zrušuje

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaní zaplatili na odškodnění pracovního úrazu ze dne 22.8.2003 částku 49.800,- Kč na bolestném, 96.240,- Kč za snížení společenského uplatnění, 63.047,70 Kč na náhradě za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti, 84.064,- Kč na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jakož i částku 60,- Kč za vyhotovení znaleckého posudku, a aby mu platili od 1.11.2004 pravidelný měsíční peněžitý důchod 10.508,- Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22.8.2003 jako členu jednotky sboru dobrovolných hasičů Obce Hora Svaté Kateřiny na základě příkazu místostarosty obce učiněným prostřednictvím velitele jednotky v rámci výkonu činnosti jednotky, mu bylo uloženo pročistit ucpanou kanalizaci. Při této činnosti došlo k uvolnění hadice, která jej zasáhla do hlavy, proudem vody z hadice byl odhozen na zeď domu, a utrpěl závažný úraz.

Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 15.12.2009 č.j. -256 doplněným rozsudkem ze dne 25.5.2010 č.j. -288 žalobu proti žalovanému 1) zamítl, řízení ohledně částky 63.047,70 Kč zastavil, uložil žalovanému 2), aby zaplatil žalobci 146.460,- Kč s úrokem z prodlení, který vyčíslil, ohledně další požadované částky 167.770,- Kč s úrokem z prodlení a ohledně požadavku, aby žalovanému 2) bylo uloženo platit žalobci počínaje 1.7.2005 měsíční rentu ve výši 10.508,- Kč žalobu zamítl, a rozhodl, že žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem částku 5.860,- Kč na soudním poplatku, na náhradě nákladů řízení státu částku 6.865,- Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci samé dospěl k závěru, že žaloba proti žalovanému 1) není důvodná proto, že k úrazu žalobce nedošlo při činnosti směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelných pohrom a jiných mimořádných událostí, včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany ve smyslu Naproti tomu je dána odpovědnost žalovaného 2) ve smyslu ustanovení zák. práce „ve znění platném v době úrazu“, a vzhledem k tomu žalobci přísluší bolestné i ztížení společenského uplatnění. Naproti tomu není dán nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku, neboť žalobce v době úrazu nebyl již deset měsíců nikde zaměstnán, byl evidován na Úřadu práce v L., nepobíral tedy žádnou mzdu, a následkem pracovního úrazu u něj nedošlo k žádnému snížení příjmu.

K odvolání žalovaného 2) Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 18.1.2012 č.j. , -313 rozsudek okresního soudu ve výroku III., pokud jím byla žalované 2) uložena povinnost zaplatit žalobci částku 121.060,- Kč potvrdil, pokud jím byla uložena žalované 2) povinnost zaplatit žalobci další částku 25.400,- Kč jej změnil tak, že žalobu v této části zamítl, a ve zbývající části tohoto výroku rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Ve výrocích V., VI. a ve výroku VII., „pokud jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2)“, byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení, a ve výroku IV, jímž byla žaloba ohledně částky 167.770,- Kč s úroky z prodlení zamítnuta, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Doplňující rozsudek soudu prvního stupně, „pokud jím byla zamítnuta žaloba na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10.580,- Kč měsíčně za dobu od 1.7.2005 do 31.7.2008“, byl potvrzen, jinak byl zrušen a věc byla „v tomto rozsahu“ vrácena k dalšímu řízení. Ve věci samé odvolací soud poukázal na skutečnost, že žalovaná 2) v řízení tvrdila a prokazovala, že pro účely úrazu uzavřela s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou a. s. smlouvu o pojištění dobrovolných hasičů, a že na základě hlášení pojistné události tato pojišťovna na úraz ze dne 22.8.2003 žalobci již částečně plnila; za léčení a trvalé následky úrazu mu vyplatila celkem 25.400,- Kč. V tomto případě se tedy již žalobci od žalované 2), „byť prostřednictvím pojišťovny“ odškodnění úrazu ze dne 22.8.2003 „co do částky 25.400,- Kč dostalo“, a proto žaloba o zaplacení ztížení společenského uplatnění v této části není důvodná.

Žalobce v dovolání proti tomuto rozsudku odvolacího soudu namítal, že, plnila-li Hasičská vzájemná pojišťovna a.s., mělo toto plnění sice souvislost s posuzovanou událostí, avšak pojišťovnou nebyly odškodňovány nároky uplatněné žalobou, které měl plnit žalovaný. Z obsahu smlouvy uzavřené mezi žalovaným 2) a Hasičskou vzájemnou pojišťovnou a.s. je zjevné, že se jedná o pojištění pro případ úrazu pojištěného pro účely trvalých následků a dobu nezbytného léčení. Pojistné plnění tedy představovalo plnění za trvalé následky úrazu a za dobu nezbytného léčení, rozhodně se nejednalo o nároky uplatněné žalobcem v tomto řízení. Je zjevné, že plnění ze strany pojišťovny bylo poskytnuto na základě smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem ve prospěch třetí osoby, „rozhodně se nejednalo o plnění z takového vztahu, jakým je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle ustanovení § 205d zák. práce“. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31.12.2012 (dále též jen „ “), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), se nejprve zabýval tím, zda v posuzovaném případě je dovolání přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ]; dovolání však není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [ ].Soud prvního stupně rozhodl mimo jiné o nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění požadovaném ve výši 96.240,- Kč tak, že žalobě vyhověl, k odvolání žalovaného 2) odvolací soud potom rozsudek zčásti potvrdil a zčásti - ohledně částky 25.400,- Kč – jej změnil tak, že žalobu zamítl. Tím, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zčásti potvrdil a zčásti změnil, došlo jeho rozhodnutím k rozdělení žalobcova nároku. Obecně sice platí, že došlo-li rozhodnutími soudů k rozštěpení nároku žalobce na dvě práva (nebo na více práv) se samostatným základem, je třeba přípustnost dovolání proti jednotlivým výrokům rozsudku odvolacího soudu posuzovat samostatně. Mají-li však – jako je tomu v posuzovaném případě - obě práva z procesního hlediska samostatný, ale z hlediska hmotněprávního posouzení základu věci shodný právní režim, je zřejmé, že rozštěpení uplatněného nároku je jen důsledkem procesního vyjádření hmotněprávních nebo skutkových závěrů přijatých odvolacím soudem o jediném dílčím nároku. Protože v projednávané věci není sporu o tom, že jde o jediný dílčí nárok práva na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění, kde je sporná jeho výše (zda žalobci bylo, nebo naopak nebylo poskytnuto částečné plnění na uplatněný nárok), nelze dovozovat, že rozhodnutím soudu došlo k rozštěpení uplatněného nároku na dvě svébytné části, kdy by každá měla mít jiný režim pro posouzení přípustnosti dovolání (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne 3.3.2005 sp. zn. soud proto z uvedených důvodů uzavřel, že dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu je podle ustanovení přípustné. Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( , věta první ), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzovaném případě zjištěno, že žalobce, jako člen jednotky dobrovolných hasičů, utrpěl dne 22.8.2003 úraz, kdy jako strojník při čištění ucpané kanalizace byl zasažen uvolněnou hadicí do obličeje a následně jej tlak vody odhodil zády na zeď. Náhrada za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s tímto úrazem byla stanovena částkou 96.240,- Kč. Žalovaný 2) uzavřel dne 12.8.1998 s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou, a.s., „Pojistnou smlouvu pojištění hasičů SDH obcí /měst/ pro případ úrazu“, kterou byli pojištěni „členové zásahové jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kteří jsou pověřeni výkonem této funkce“ (čl. 7) pro případ úrazu proti rizikům: smrti úrazem, trvalým následkům úrazu, pro dobu nezbytného léčení následků úrazu (čl. 3) s tím, že v případě pojistné události (čl. 5) bude pojištěné osobě vyplacena pojistná částka, jejíž maximální výše byla dohodnuta (čl. 6). Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., na základě uvedené pojistné smlouvy vyplatila žalobci dne 26.7.2006 částku 25.400,- Kč.Za tohoto skutkového stavu je třeba projednávanou věc posuzovat i v současné době – vzhledem k tomu, kdy měl nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění vzniknout - podle ve znění účinném do 30.9.2004, tj. předtím, než nabyl účinnosti , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti (srov. , ) – dále jen „zák. práce“).Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání byla upravena v ustanovení a násl. zák. práce. Tato právní úprava, jak z toho také soudy vycházely, se vztahovala rovněž na členy dobrovolných požárních sborů ( zák. práce). , kterým se provádí a některé další zákony, pak stanovilo v ustanovení výslovně, že nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají členové dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, kteří utrpí úraz při činnosti v těchto sborech. V těchto případech jim odpovídá ten, u něhož je sbor zřízen. Utrpěl-li tedy člen dobrovolného požárního sboru úraz při činnosti v tomto sboru, bylo povinností toho, u něhož byl sbor zřízen, poskytnout v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu ( zák. práce).Jednotlivé složky práva na náhradu škody se projevují jako samostatné dílčí nároky, neboť předpoklady jejich vzniku jsou stanoveny odchylně a také časově se mohou odchylně naplňovat. Okolnost, že ustanovení zák. práce podává výčet nároků, které poškozenému přísluší od odpovědného subjektu, však neznamená, že to jsou jediná plnění (jediné nároky), která se poškozenému mohou dostat, ať již přímo od odpovědného subjektu, nebo zprostředkovaně, na základě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ( zák. práce). Uzavře-li poškozený, anebo třetí osoba za poškozeného, pojistnou smlouvu pro případ poškození zdraví nebo smrti úrazem, může se poškozenému dostat „navíc“ (v závislosti na pojistných podmínkách) dalšího plnění z pojistné smlouvy. Tato plnění nelze navzájem zaměňovat.V posuzovaném případě se žalobci dostalo plnění ve výši 25.400,- Kč od Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., na základě pojistné smlouvy pojištění hasičů SDH obcí /měst/ pro případ úrazu uzavřené dne 12.8.1998 mezi touto pojišťovnou a žalovaným 2). Žalobci je třeba přisvědčit, že z obsahu pojistné smlouvy nevyplývá, že by se mělo jednat o plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vznikajícího na základě ustanovení zák. práce, kterým by měly být za subjekt odpovědný poškozenému za škodu vzniklou pracovním úrazem hrazeny jeho jednotlivé dílčí nároky práva na náhradu škody vypočtené v ustanovení až d) zák. práce. Okolnost, že pojištěná činnost se vztahuje na úrazy, ke kterým dojde při provádění zásahu nebo při školení, výcviku a údržbě techniky ( pojistné smlouvy), neznamená, že pojistné plnění odvozené z dohodnuté pojistné částky ( pojistné smlouvy) lze automaticky započítat na některý z nároků příslušejících při odškodnění pracovního úrazu.Protože rozsudek odvolacího soudu není správný, Nejvyšší soud České republiky jej proto podle ustanovení části věty za středníkem zrušil a věc podle ustanovení věty první vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Ústí nad Labem) k dalšímu řízení.Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( část první věty za středníkem a věta druhá a ).Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. října 2013

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu