Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1233/2012

33

Cdo 1233/2012

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Dr. Ing. R. R., MBA, MSc.

, zastoupeného Mgr. Alenou Senftovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Krhanická 988/7, proti žalované

Okresní správě sociálního zabezpečení Vsetín

, se sídlem ve Vsetíně, Smetanova 841, o 86.368,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2011, č.j. -119, takto :

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem ze dne 21. 2. 2011, č.j. -86, uložil žalované zaplatit žalobci 86.368,- Kč s 2,5% úroky z prodlení od 10. 8. 2009 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků. Uzavřel, že žalovaná, která byla v řízení o výkon o rozhodnutí prodejem podniku vedeném u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. oprávněnou, ručí ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), za splnění nároku na odměnu a na náhradu hotových výdajů žalobce (správce podniku), i když podnik nebyl vydražen a výkon rozhodnutí soud zastavil.

Rozsudkem ze dne 12. 10. 2011, č.j. -119, Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Uplatněné právo - argumentuje odvolací soud - nevyplývá ze sporu (ani z jiné právní věci), který by měl být řešen v nalézacím řízení. Nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů vznikl v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku a v tomto řízení „mělo být (a zčásti bylo) rozhodnuto o uspokojení pohledávky správce podniku.“ I když to výslovně ze zákona nevyplývá, je zřejmé, že o závazku ručitelů musí soud rozhodnout výrokem rozhodnutí (zpravidla výrokem rozvrhového usnesení). O nároku na odměnu a na náhradu hotových výdajů nelze podle odvolacího soudu rozhodovat v nalézacím řízení; okolnosti, že nárok správce podniku se opírá o a že jeho pohledávka nebyla „zřejmě“ povinným uspokojena, nejsou rozhodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jímž v intencích dovolacího důvodu podle prosazuje názor, podle něhož jako správce podniku má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů bez ohledu na to, proti kterému ze subjektů zmiňovaných v je soudem výkonu rozhodnutí přiznán. Povinný a oprávněný (žalovaná) pak mají vůči správci podniku postavení solidárních dlužníků ze zákona, resp. oprávněný je ze zákona ručitelem zajišťujícím žalobcovu pohledávku. I když soud v řízení o výkon rozhodnutí usnesením uložil povinnost zaplatit odměnu a náhradu hotových výdajů jen povinnému, nic nebrání žalobci, aby zahájil proti oprávněnému (žalované) samostatné řízení o zaplacení téže částky z titulu jeho zákonné odpovědnosti, pokud povinný dluh nesplnil. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření připomněla, že soud v rámci výkonu rozhodnutí prodejem podniku pravomocně rozhodl tak, že odměnu a náhradu hotových výdajů je povinen zaplatit povinný, čímž byla tato otázka definitivně vyřešena. V ustanovení není uvedeno, že tam vyjmenované subjekty jsou dlužníky společně s povinným nebo že ručí společně a nerozdílně s povinným. Žalobce nesprávně opírá nárok o , který se týká případů, kdy výtěžek dražby nedostačuje k uspokojení pohledávky správce podniku. To, že soud výkonu rozhodnutí v odůvodnění usnesení (nesprávně) odkázal na solidární ručení ve smyslu , na věci nic nemění. Žalovaná navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozsudku, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( , ve znění účinném do 31. 12. 2012, srov. část první, čl. II, bod 7. ); důvodné však není.

Z úřední povinnosti - i když nebyly v dovolání uplatněny - přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 (tzv. „zmatečnostem“), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. , větu druhou, ). Protože žalobce nenamítal, že řízení trpí vadami, a ani z obsahu spisu jejich existence nevyplývá, soustředil se dovolací soud na právní posouzení věci odvolacím soudem, jehož výsledkem byl závěr, že žalobcův nárok na požadované plnění není dán.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení má správce podniku nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů; tato pohledávka se uspokojuje z rozdělované podstaty ve druhé skupině (srov. ).

Podle ustanovení soud uloží, nebyla-li plně uspokojena pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů, usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky ( ), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.

Podle ustanovení povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému, nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky ( a ), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.

Podle skutkového stavu, z něhož soudy obou stupňů vyšly a který nebyl dovolatelem zpochybněn, Okresní soud ve Vsetíně zastavil podle výkon rozhodnutí prodejem podniku, vedený proti povinné BETA MORAVIA, spol. s r.o. Usnesením ze 7. 3. 2005, č.j. -154, které nabylo 13. 4. 2005 právní moci, tentýž soud uložil povinné zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení správci podniku (žalobci) částku 86.368,- Kč (odměna a náhrada hotových výdajů). V odůvodnění odkázal na ustanovení o solidárním ručitelství ( ). Žalobce po zastavení výkonu rozhodnutí prodejem podniku podal 25. 3. 2005 návrh na prohlášení konkursu na majetek povinné ( , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “) a podáním ze 4. 8. 2005 přihlásil do konkursu pohledávku odměny a náhrady hotových výdajů. Krajský soud v Ostravě usnesením z 15. 7. 2005, sp. zn. , prohlásil konkurs na majetek povinné a správcem konkursní podstaty ustanovil Mgr. R. Z. Usnesením téhož soudu ze 4. 10. 2006, č.j. -125, byl konkurs na majetek úpadce BETA MORAVIA spol. s r.o. zrušen ( ). BETA MORAVIA spol. s r.o. byla vymazána k 11. 7. 2007 z obchodního rejstříku.

Přiznání nároku na odměnu a na náhradu hotových výdajů, resp. způsob jeho uspokojení závisí na průběhu řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku, které netvoří jednotný celek, ale je rozděleno do několika relativně samostatných úseků, v nichž se řeší vymezený okruh otázek (srov. a násl. ). Správce podniku vystupuje v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku jako zvláštní procesní subjekt a má v něm samostatné postavení; účastníkem řízení je - zpravidla - jen ve fázi rozvrhu rozdělované podstaty, protože pohledávka odměny a hotových výdajů, které nebyly uhrazeny ze zálohy, se uspokojuje podle výsledků rozvrhového jednání z rozdělované podstaty ve druhé skupině ( ).

Uspokojení pohledávky odměny a hotových výdajů správce postupem podle předpokládá prodej podniku v dražebním jednání nebo v dalším dražebním jednání, tj. pravomocné usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání vydražitelem (srov. ). Teprve poté nařídí soud podle jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. V rozvrhovém usnesení soud - mimo jiné - přizná správci podniku jím vyúčtovanou (a soudem schválenou) odměnu včetně hotových výdajů a po právní moci rozvrhu mu peněžní částku vyplatí ( , 2, ). Jestliže nebude pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů takto plně uspokojena, uloží soud usnesením povinnému, aby ji ve zbývající části nebo zcela zaplatil. Výrokem usnesení soud rovněž rozhodne, že za úhradu této pohledávky ručí společně a nerozdílně oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří řádně a včas přihlásili své pohledávky. Ustanovení zakládá zákonné ručení tam vyjmenovaných subjektů za pohledávku odměny a náhrady hotových výdajů; nezaplatí-li povinný, může správce podniku dosáhnout uspokojení své pohledávky nikoliv jen z majetku povinného, ale i z majetku oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelů, kteří řádně a včas přihlásili své pohledávky.

Jinak je tomu v případech, kdy soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem podniku, protože cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s peněžními prostředky v hotovosti a uloženými na účtu u peněžního u v měně České republiky patřících k podniku nepřesahuje, příp. přesahuje jen nepatrně výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů ( ). Výkon rozhodnutí končí ve fázi určení ceny podniku ( , 2 ), soud nevydává dražební vyhlášku (srov. ) a podnik není prodán v dražbě. Správce podniku předloží konečnou zprávu o výkonu své funkce, vyúčtuje odměnu a hotové výdaje a soud po přezkoumání zprávy rozhodne usnesením v intencích ustanovení Na rozdíl od případů, kdy byl podnik prodán v dražbě a kdy se pohledávka odměny a náhrady hotových výdajů správce uspokojuje primárně z rozdělované podstaty, ustanovení nezakotvuje solidární ručení vyjmenovaných subjektů jako zákonné zajištění pohledávky. Soud se zřetelem k důvodu, pro který byl výkon rozhodnutí zastaven, rozhodne o platební povinnosti povinného nebo o společné a nerozdílné povinnosti oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky ( , ). Usnesení, které soud výkonu rozhodnutí vydal podle , řeší s konečnou platností nárok správce podniku, a to nejen co do jeho výše, ale i co do vymezení povinného subjektu. Rozhodnutí je exekučním titulem; věcně (materiálně) legitimovanými jsou subjekty, které soud k zaplacení odměny a náhrady hotových výdajů zavázal.

Z toho, co bylo uvedeno výše, vyplývá, že žalovaná není ve sporu o zaplacení pohledávky odměny a náhrady hotových výdajů věcně legitimována. Odvolací soud tak v konečném důsledku rozhodl správně a Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl ( , část věty před středníkem, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a (žalované, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2013

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu