Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2281/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatelky L. S., zastoupené Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, za účasti Bytového družstva „NOVA 01“, se sídlem v Praze 4 - Kamýku, Cuřínova 587/8, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 26477424, zastoupeného Mgr. Barborou Velázquezovou, advokátkou, se sídlem v Praze 8, Za Poříčskou bránou 390/18, PSČ 186 00, o neplatnost usnesení členské schůze družstva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání družstva proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2013, č. j. -89, takto:

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 21. února 2012, č. j. -59, Městský soud v Praze zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva „NOVA 01“ (dále jen „družstvo“) ze dne 8. prosince 2010, přijatého k bodu č. 6 programu členské schůze v části rozhodnutí o tom, že „byt o velikosti 2+kk v domě č. p. v P., v ulici C., bude nabídnut zájemci za úhradu tržní ceny členského podílu“ (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost usnesení členské schůze družstva ze dne 8. prosince 2010 přijatého k bodu č. 6 programu členské schůze, týkajícího se nabídnutí bytu č. k prodeji, ve znění blíže specifikovaném ve výroku rozhodnutí (dále jen „usnesení“) [výrok první], a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů [výrok druhý].

Odvolací soud uzavřel, že napadené usnesení členské schůze družstva je neplatné, neboť mu nepředcházelo prohlášení družstva o prostorovém vymezení jednotlivých bytových jednotek ve smyslu a „zavkladování“ tohoto prohlášení do katastru nemovitostí a rovněž písemný souhlas většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), nebyl před přijetím usnesení dán.

Družstvo napadlo rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „“), uplatňujíc dovolací důvod dle a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo dle změněno tak, že návrh bude zamítnut.

Dovolatel jednak namítá, že odvolací soud nepřípustně překročil návrh na zahájení řízení, když rozhodl o „jiném nároku, než který byl uplatněn a formulován v petitu návrhu, a o kterém bylo rozhodnuto soudem prvního stupně“.

Především však nesouhlasí s tím, že odvolací soud nepřípustně překročil věcný rozsah námitky, kterou proti platnosti usnesení členské schůze vznesla navrhovatelka. Tvrdí, že odvolací soud posoudil platnost usnesení členské schůze z důvodů, které navrhovatelka neuvedla ve svých námitkách vznesených proti tomuto usnesení podle § 242 odst. 1 obch. zák. ani v návrhu na zahájení řízení v projednávané věci. Poukazuje přitom na judikaturu Nejvyššího soudu (zejména rozsudek ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 25/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „R 25/2004“/), podle níž je soud oprávněn přezkoumávat platnost usnesení členské schůze pouze v rozsahu vznesené námitky.

Námitka navrhovatelky formulovaná v jejím dopise z 3. ledna 2011 dle dovolatele jednoznačně směřovala k uplatnění práva člena družstva na přidělení uvolněného družstevního bytu, s argumentem, že jako jediná nebydlící členka má navrhovatelka přednostní právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu.

Odvolací soud se věcí v rozsahu takto uplatněné námitky nezabýval a posoudil rozhodnutí členské schůze jako neplatné z důvodu, že družstvo nemůže prodávat bytové jednotky či ji převádět dříve, než dojde ke vkladu prohlášení vlastníka budovy (družstva) do katastru nemovitostí. Tento názor odvolacího soudu má dovolatel nadto za nesprávný, poukazuje přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2012, sp. zn. , které je - stejně jako další rozhodnutí uvedená níže - veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky vázanosti soudu namítanými důvody neplatnosti členské schůze družstva odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu. Dovolání je i důvodné.

Nejvyšší soud již v dovolatelem přiléhavě odkazovaném R 25/2004 formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož je soud oprávněn přezkoumávat platnost usnesení členské schůze pouze v rozsahu vznesené námitky a případných navazujících tvrzení družstva. K tomuto závěru se pak přihlásil i v usneseních ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. , ze dne 25. října 2005, sp. zn. , ze dne 10. května 2011, sp. zn. , anebo v usnesení ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. . V posledně uvedeném usnesení Nejvyšší soud dále uzavřel, že i návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze podle § 242 obch. zák. musí být podán v rozsahu vznesené námitky. Jinými slovy, v návrhu se člen může dovolávat jen důvodů neplatnosti uvedených v námitce.

Člen družstva je totiž k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze podle § 242 obch. zák. aktivně věcně legitimován pouze v rozsahu důvodů, které určitým a srozumitelným způsobem specifikoval ve včasně podané námitce.

Posoudil-li odvolací soud v projednávané věci platnost napadeného usnesení členské schůze družstva i z důvodů, které navrhovatelka ve své námitce (ani v návrhu na zahájení řízení) neuvedla - tj. že družstvo nemůže prodávat bytové jednotky či ji převádět dříve, než dojde ke vkladu prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí, a že rozhodnutí členské schůze nepředcházel písemný souhlas většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, ve smyslu § 239 odst. 4 písm. i/ obch. zák - překročil (nesprávně) meze své přezkumné činnosti.

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( a 2 ).

K výtce navrhovatele, podle níž odvolací soud rozhodl o jiném nároku, než který byl uplatněn a formulován v petitu návrhu, Nejvyšší soud nad rámec odůvodnění pouze podotýká, že doslovným zněním žalobního návrhu soud není vázán. Nebylo proto porušením , jestliže odvolací soud použitím jiných slov přesněji identifikoval usnesení členské schůze družstva, vyslovení, jehož neplatnosti se navrhovatelka určitým a srozumitelným petitem domáhala (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol., I. ž 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s.1034).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z bodů 1. a 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. září 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu