Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 28/2013

-16

U S N E S E N Í

J. J.

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. s e stížnost obviněného J. J. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. , byl J. J. uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Proti tomuto rozsudku podali obviněný a státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání.

Usnesením ze dne 5. 9. 2013, sp. zn. , Vrchní soud v Praze napadený rozsudek ve výroku I podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. ř. z podnětu obou odvolání zrušil a věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové. Ve výroku II dále podle § 72 odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný ponechává ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř.

Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, v níž uvedl, že nelze s ohledem na širší příbuzenský vztah obviněného k poškozené spekulativně dovozovat obavu, že by měl obviněný v důsledku toho k poškozené usnadněný bližší přístup, který by mu mohl pomoci k opakování protiprávního jednání vůči ní. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že bezprostředně po činu se poškozená K. H. společně se svou matkou a její partnerkou odstěhovaly z obce L. do domu babičky poškozené v obci T. p. O. Poškozená je tak od obviněného celodenně oddělena, je pod celodenním dohledem. Možnost kontaktu je prakticky nulová a je také nutno vzít v potaz negativní vztah poškozené k obviněnému. Obavy vrchního soudu, že by obviněný mohl obtěžovat poškozenou, se jeví jako zcela nepodložené a nemohou být podkladem pro rozhodnutí o jeho ponechání ve vazbě. Obviněný poukázal na závěr znaleckého posudku Dr. Hubálka a Dr. Daneše, kteří hovoří o tom, že jeho pobyt na svobodě není z psychiatrického a sexuologického hlediska nebezpečný pro společnost a nenavrhují žádná ochranná opatření, to vše při vědomí deficitu intelektových schopností obviněného, kterým argumentuje vrchní soud.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1, 2 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že není důvodná.

Vrchní soud v Praze zdůvodnil výrok II napadeného rozhodnutí tím, že důvody tzv. útěkové vazby podle jeho názoru u obviněného pominuly, ale pokud jde o tzv. vazbu předstižnou, nelze pominout, že obviněný je nízkého intelektu (stejně jako poškozená) a že matka poškozené žije v registrovaném partnerství s tetou obviněného, obviněný je tedy s poškozenou v širším příbuzenském vztahu. Existuje proto reálné nebezpečí, že v případě propuštění z vazby by mohl vůči poškozené opakovat trestnou činnost, které se dopustil.

Ačkoli odůvodnění je velmi stručné a nezabývá se ani otázkou možnosti nahrazení vazby jinými instituty, je třeba se k názoru vrchního soudu přiklonit.

V současném stádiu trestního řízení je obviněný i nadále důvodně podezřelý z trestné činnosti, pro kterou je stíhán. Vrchní soud v Praze sice napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil, jeho výhrady však směřovaly k prokázání způsobu, jakým mělo ke znásilnění dojít, tedy zda to skutečně bylo souloží, a dále k posouzení těžké újmy na zdraví u poškozené. Nicméně z dosud zjištěných skutečností je patrné důvodné podezření, že ke skutku popsanému v obžalobě došlo, tento má znaky trestného činu znásilnění a dopustil se jej obviněný. Zejména lze v této souvislosti poukázat na výpověď samotné poškozené. Verze obviněného, podle které se činu nedopustil násilím, neboť jej sama poškozená o sexuální kontakt žádala s tím, že se jí holky smějí, že je stále panna, se nejeví příliš pravděpodobně ve světle znaleckých závěrů, podle nichž je poškozená mentálně retardovaná, má myšlení dítěte a sexuální kontakt není vůbec předmětem jejího zájmu.

Pokud obviněný argumentuje přestěhováním poškozené, pak je třeba říci, že vzdálenost obou obcí je asi 5 km, tedy ji lze snadno překonat i pěšky. Z ničeho nevyplývá, že by poškozená byla pod nepřetržitým celodenním dohledem, ostatně si lze těžko představit, že by dívka v jejím věku nechodila ven a nestýkala se zejména s ostatními dětmi. Obviněný je podle znaleckého posudku znalců MUDr. Luďka Daneše, CSc. a PhDr. Slavomila Hubálka lehce mentálně retardovaný (IQ 65), simplexní, výchovně zanedbaný. Na jednu stranu vykazuje typické psychopatické rysy ve smyslu nezdrženlivosti, nedostatečné vůle, na druhou stranu je submisivní, neagresivní, emočně tupý a bez empatie. Jeho hodnotová orientace je také velmi primitivní. Nedostatečná je i jeho úroveň ovládání v oblasti sexuality, aniž by ale byl zvýšeně agresivní. Sexuální život měl chudý. Jeho psychosexuální vývoj je opožděný. Motivace žalovaného jednání, pokud se jej dopustil, plyne z jeho defektní, mentálně retardované osobnosti a je náhradním sexuálním chováním typickým pro mentálně retardované mladé muže bez partnerek. Jeho resocializace je možná, ale další osobnostní vývoj je nejistý s ohledem na jeho mentální defekt a zanedbanost.

Nejvyšší soud se tak zabýval otázkou možnosti nahrazení vazby jiným institutem, neboť za daných okolností podle jeho názoru pouhé propuštění obviněného z vazby nepřichází vůbec v úvahu. Zejména se zabýval možností nahrazení vazby předběžným opatřením podle § 88c písm. a) tr. ř. spočívajícím v zákazu styku s poškozenou, nicméně je toho názoru, že vzhledem k nízkému intelektu a dalším osobnostním charakteristikám obviněného neskýtá tento institut dostatečnou záruku, že by jej obviněný dodržoval. Ani případné vyslovení dohledu probačního úředníka by Nejvyšší soud nepovažoval za dostatečné k dosažení účelu vazby, neboť takový dohled není nepřetržitý a toto opatření opět vyžaduje, aby jej obviněný chápal a dobrovolně dodržoval.

Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného J. J. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. října 2013

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch