Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1498/2013

U S N E S E N Í

Ing. L. M.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 89.000,- Kč, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2013, č.j. – 41, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Žalobce se domáhal zaplacení 89.000,- Kč se 7,75 % úrokem z prodlení od 22. 9. 2011 do zaplacení, jakožto náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouho trvající řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Žalobce ohodnotil nemajetkovou újmu na částku 139.000,- Kč s tím, že žalovaná mu již poskytla plnění v rozsahu 50.000,- Kč, takže nyní požadoval žalobou zbylou částku 89.000,- Kč.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. září 2012, č.j. – 24, zamítl uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 89.000,- Kč s 7,75 % úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. ledna 2013, č.j. – 41, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně měl za to, že délka řízení byla přiměřená a že žalobce, mající dispoziční právo s žalobou, pokračoval v řízení, ačkoli mu již musel být zcela zřejmý její výsledek, tak nemohlo nadále docházet ke vzniku nemajetkové újmy, neboť absentuje příčinná souvislost mezi vedením řízení a jejím vznikem.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání (dále „dovolatel“) k Nejvyššímu soudu (dále jen „dovolací soud“), ve kterém uvádí, že soudy nesprávně numericky ohodnotily délku řízení, kdy měla být posouzena jako 7,5 let a nikoli 6 let, jak uvedl odvolací soud. Navíc odvolací soud pominul i fakt, že žalobce byl v řízení úspěšný a byla určeno, že má pohledávku po právu, a tudíž bylo účelné vést toto řízení. Dovolatel má za to, že odvolací soud nezhodnotil jeho žalobu podle kritérií uvedených v ustanovení §31a odst. 3 písm. b) – e) OdpŠk. Proto se dovolatel domnívá, že rozhodnutí je neúplné, skutkový stav nebyl zjištěn úplným způsobem a je v rozporu s hmotným právem i judikaturou, a proto navrhnul, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soud bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle ustanovení Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle ustanovení 237 platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel ve svém dovolání nikterak neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ) a ani nevymezil dovolací důvod způsobem uvedeným v ustanovení Dovolatel ve svém podání brojí pouze proti údajně neúplně a nesprávně zjištěnému skutkovému stavu a namítá, že odvolací soud zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval v rámci kritérií uvedených v ustanovení

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení věty první , neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje podle ustanovení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. září 2013

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu