Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 508/2012

U S N E S E N Í

J. D.,

zemřelé dne 8. ledna 2009, za účasti

1) Mgr. R. S.

, zastoupené JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Polská č. 4, a

2) V. B.

, zastoupené JUDr. Josefem Liscem, advokátem se sídlem v Ostrově, Severní č. 1194, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání V. B. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. června 2011, č. j. -196, a proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. března 2011, č. j. -164, takto:

I. Řízení o dovolání V. B. proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. března 2011, č. j. -164,

se zastavuje

, jinak

se

dovolání V. B.

odmítá

.

II. V. B.

je povinna

zaplatit Mgr. R. S. na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Tomka, advokáta se sídlem v Karlových Varech, Polská č. 4.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání V. B. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21.6.2011, č.j. -196, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23.3.2011, č.j. -164, kterým byla určena obecná cena majetku zůstavitelky, výše jejích dluhů a srážek a čistá hodnota dědictví; schválena dohoda o vypořádání dědictví uzavřená Mgr. R. S. a V. B. dne 23.3.2011; a kterým byla určena odměna notářky jako soudní komisařky včetně náhrady hotových výdajů a 20 % DPH v celkové výši 10.523,- Kč, kterou byly povinny poměrně uhradit Mgr. R. S. a V. B.; není přípustné podle ustanovení [ve znění účinném do 31.12.2012, neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „“], neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Z hlediska závěru odvolacího soudu o platnosti dohody o vypořádání dědictví, kterou uzavřely Mgr. R. S. a V. B. dne 23.3.2011 při jednání u soudní komisařky, notářky JUDr. Lucie Gabányiové, a o tom, zda lze od takové dohody jedním z dědiců odstoupit, je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou soudů (srov. například zprávu o řízení o dědictví u státních notářství projednanou a schválenou občanskoprávním kolegiem Nejvyššího soudu ČSR dne 5.11.1975, sp. zn. , uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34, roč. 1976, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.5.1994, sp. zn. , uveřejněné v časopise Ad Notam pod č. 3, roč. 1995, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2008, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 7, roč. 2009, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 145, roč. 2009), na níž dovolací soud nemá důvod cokoliv měnit.

Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání - srov. ) vyplývá, že dovolatelka dále uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení (namítá, že „řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“), aniž by však namítanou vadu blíže specifikovala; a dovolací důvod podle ustanovení (namítá, že odvolací soud i soud I. stupně nesplnili povinnost jim vyplývající z ustanovení , což „mělo za následek hrubé porušení ustanovení “).

Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání V. B. podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a podle ustanovení totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. k tomu též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7.3.2006, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 130, roč. 2006).

Námitka V. B., že částka 220.000,- Kč byla půjčkou, nikoliv darováním, není rovněž opodstatněná, a to již z toho důvodu, že dovolatelka již v přípise ze dne 6.10.2009 adresovaném soudní komisařce sama uvedla, že zůstavitelka „darovala“ Mgr. R. S. částku 220.000,- Kč a že „žádá, aby tato částka byla započtena na zákonný dědický podíl“. Ani tato námitka proto nemůže založit přípustnost dovolání podle

Nejvyšší soud České republiky proto v této části dovolání V. B. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání dovolatelky směřuje rovněž proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23.3.2011, č.j. -164. Z ustanovení , podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně nelze úspěšně napadnout dovoláním. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení odvolání, pokud to zákon nevylučuje; proto také funkční příslušnost soudu pro projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně neupravuje. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud České republiky v této části řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně trpící touto vadou podle ustanovení věty první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolání V. B. bylo odmítnuto a dovolatelka je proto povinna nahradit náklady vzniklé Mgr. R. S. v souvislosti se zastoupením advokátem (spojené s vyjádřením k dovolání V. B.).

Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem ( část věty první před středníkem ), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení nebo a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( část věty první za středníkem ). (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2013, č. 116/2013 Sb., dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud ČR za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 2.500,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly Mgr. R. S. náklady spočívající v paušální částce náhrad ve výši 300,- Kč (srov. , ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. Pavel Tomek osvědčil, že je plátce daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které Mgr. R. S. vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a větu druhou ) ve výši 588,- Kč. Přiznanou náhradu nákladů v celkové výši 3.388,- Kč je V. B. povinna zaplatit k rukám advokáta, který Mgr. R. S. v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci tohoto usnesení ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Roman Fialapředseda senátu