Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2780/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté, ve věci žalobce M. K., bytem v P., zastoupeného JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Heydukova 101/2, proti žalované A. K., bytem v P., zastoupené Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem se sídlem v Písku, Komenského 319/6, o částku 66.196,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. března 2013, č. j. -166, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.620,- Kč k rukám JUDr. Václava Kaliny, advokáta se sídlem v Písku, Heydukova 101/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 8. 6. 2011 u Okresního soudu v Písku se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 66.196,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroků z prodlení). Z toho částku 18.130,- Kč požadoval z titulu bezdůvodného obohacení, které představuje nájemné, které uhradil za období od února do června 2010 za byt v N. D., v němž bydlela žalovaná, částku 15.000,- Kč z titulu úhrady reservačního poplatku a nájemného za měsíc září 2009 za byt v P., jenž zajistil žalované jako byt náhradní pro účely exekučního řízení, a částku 33.066,- Kč z titulu náhrady škody, která mu vznikla za období od října 2009 do června 2010 jako rozdíl mezi nájemným za byt v L. ulici, ve kterém v tomto období bydlel, a nájemným za služební byt v N. D., který pro chování žalované nemohl užívat.

Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 10. 2012, č. j. -120, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 66.196,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 27. 11. 2011 do zaplacení (výrok I.), ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 66.196,- Kč od 8. 6. 2011 do 26. 11. 2011 žalobu zamítl (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III).

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 26. 3. 2013, č. j. -166, rozsudek soudu prvního stupně v části, v níž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 51.196,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 27. 11. 2011 do zaplacení, potvrdil a v části, v níž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 15.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 27. 11. 2011 do zaplacení, jej změnil tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci 18.130,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák., že žalobci vznikl nárok na náhradu škody dle § 420 obč. zák. ve výši 33.066,- Kč, ale na rozdíl od něj dovodil, že žaloba není důvodná co do zaplacení částky 15.000,- Kč s příslušenstvím, která se skládá z rezervačního poplatku 7.500,- Kč a nájemného za září 2009 ve výši 7.500,- Kč, neboť žalobce hradil tyto náklady, aby splnil podmínky pro nařízení exekuce vyklizením žalované z jeho služebního bytu a tento nárok tak měl být uplatněn v příslušném exekučním řízení jako náklady exekuce, nikoli samostatnou žalobou v nalézacím řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které směřuje proti potvrzujícímu výroku napadeného rozsudku. Jeho přípustnost opřela o ustanovení , ve znění novely provedené , účinné od 1. 1. 2013. Jako dovolací důvod uvádí, že odvolací soud nesprávně právně posoudil věc a odchýlil se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky nároku na vydání bezdůvodného obohacení a nároku na náhradu škody z důvodu zajištění náhradního bytu jako podmínky vyklizení bytu v exekučním řízení.

Žalobce se ve svém vyjádření ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby bylo dovolání zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „“) a zjistil, že žalovaná jako účastník řízení podala dovolání v zákonné lhůtě ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle ust. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak

Podle ustanovení není dovolání podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V usnesení ze dne 15. června 1999, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2000, pod číslem 9, zaujal Nejvyšší soud názor, že přípustnost dovolání podle ustanovení [po novele provedené podle ustanovení ] proti rozhodnutí odvolacího soudu o více samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem.

V dané věci žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 51.196,- Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává ze dvou samostatných nároků, neboť vedle nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18.130,- Kč s příslušenstvím žalobce požadoval zaplacení 33.066,- Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Jelikož dílčí nároky na zaplacení částek 18.130,- Kč s příslušenstvím a 33.066,- Kč s příslušenstvím (nároky se samostatným skutkovým základem) v každém jednotlivém případě nepřesahují částku 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání ve vztahu k výrokům ohledně těchto částek vyloučena ustanovením

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).V Brně dne 26. září 2013

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu