Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2142/2013

U S N E S E N Í

P. B.

, zastoupené A. B., proti povinnému

V. B.

, zastoupenému JUDr. Martinem Buriánem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 164/14, pro dlužné výživné ve výši 282.450,- Kč a pro běžné výživné, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. srpna 2012, č. j. - 56, takto:

Dovolání

se o d m í t á.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Krajský soud shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 30. 9. 2011, č. j. - 39, jímž Městský soud v Brně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce podle , nařízené usnesením téhož soudu ze dne 30. 1. 2008, č. j. - 4. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou splněny podmínky pro zastavení exekuce podle , neboť i když povinný poukazoval na své nepříznivé finanční poměry, má majetek, z něhož lze vymáhanou pohledávku uspokojit. Současně konstatoval, že „pokud jde o návrh povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů, toto řízení bylo usnesením ze dne 6. 12. 2011, č. j. - 46, zastaveno a usnesení nabylo právní moci dne 8. 2. 2012“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání (doplněné prostřednictvím ustanoveného zástupce podáním ze dne 17. 6. 2013). Cituje dovolací důvody podle , b) a namítá, že v průběhu celého exekučního řízení podával návrhy (ze dne 28. 6. 2011 a dne 28. 11. 2011) na ustanovení zástupce z řad advokátů, avšak jeho žádosti bylo vyhověno až usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2013, č. j. - 69. Domnívá se, že tím, že nebyl řádně a včas soudem prvního stupně poučen o možnosti žádat o ustanovení zástupce z řad advokátů podle , bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Má za to, že v případě řádného poučení a následného ustanovení zástupce z řad advokátů mohl již dříve před soudy obou stupňů uplatnit prostřednictvím příslušných návrhů svá práva a dosáhnout tím procesního úspěchu ve sporu, což však bylo nesprávným postupem soudů obou stupňů povinnému znemožněno. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil „soudu prvního stupně“ k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první a článek II, bod 7. části první ) a po přezkoumání věci podle dospěl k závěru, že dovolání podle (toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. , zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné) ve spojení s , odst. 2 a s není přípustné.

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu nevznesl, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze, když ve skutečnosti uplatnil pouze dovolací důvod podle [pouhá citace textu ustanovení není řádným uplatněním tohoto dovolacího důvodu; k tomu srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. ]. Z hlediska přípustnosti dovolání podle je však tato dovolací výhrada bezvýznamná, neboť k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné (viz a ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12 2012; dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 14. ledna 2010, sp. zn. ). O situaci, že by dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání jeho přípustnost nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 a dovolání povinného proti němu podle , odst. 2 ve spojení s ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 a není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle , věta první, a odmítl.

O případných nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. srpna 2013

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu