Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 189/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele Ing. A. H., zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, PSČ 301 00, za účasti společnosti SVA, a. s., v likvidaci, se sídlem v Holýšově, Tovární 108, PSČ 345 62, identifikační číslo osoby 45358958, zastoupené JUDr. Janem Juračkou, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Tovární 7, PSČ 669 02, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání společnosti SVA, a. s., v likvidaci proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2010, č. j. -138, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. září 2009, č. j. -93, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti SVA, a. s. (nyní SVA, a. s., v likvidaci, dále jen „společnost“), konané dne 25. srpna 2006, jímž byla schválena řádná účetní závěrka společnosti za rok 2005 a návrh na rozdělení zisku a stanovení tantiém (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti konané dne 25. srpna 2006, jímž byla schválena řádná účetní závěrka společnosti za rok 2005 a návrh na rozdělení zisku a stanovení tantiém (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud – vycházeje ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 24. září 2008, sp. zn. (přijatém ve věci týchž účastníků řízení a dostupném – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu dále citovaná – na webových stránkách Nejvyššího soudu) – dovodil, že společnost byla povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, neboť nejsou splněny předpoklady zproštění této povinnosti vymezené v ustanovení , kterou se provádějí některá ustanovení , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „“). V řízení nebylo prokázáno a společnost ostatně ani netvrdila, že by konsolidovanou účetní závěrku sestavila některá ze společností tvořících konsolidační celek nebo osoba ovládající společnost.

S ohledem na to, že společnost „vložila prakticky veškerý svůj majetek do ovládané společnosti SVA Holýšov, a. s., je hospodářský výsledek ovládané společnosti podstatný pro posouzení správnosti řádné účetní závěrky společnosti, neboť její hospodaření je závislé na hospodaření ovládané společnosti“. Jestliže není sestavena konsolidovaná účetní závěrka, akcionáři společnosti nemají informace o hospodaření ovládané společnosti a tyto informace nejsou uvedeny ani v příloze účetní závěrky, neměli akcionáři společnosti – uzavřel odvolací soud – dostatek informací potřebných pro schválení řádné účetní závěrky.

Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně proti všem výrokům, podala společnost dovolání, dovozujíc, že dovolání je přípustné a majíc za to, že je naplněn dovolací důvod vymezený v ustanovení , (dále též jen „“). Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelka rekapituluje rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně, obsáhle cituje z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a namítá, že jí nevznikla povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. I v případě, že by společnost tuto povinnost měla, nechyběly podle dovolatelky akcionářům informace potřebné pro schválení řádné účetní závěrky; řádná účetní závěrka byla akcionářům přístupná více než měsíc před konáním valné hromady, akcionáři byli na valné hromadě seznámeni s jejími základními údaji a byly zodpovězeny všechny žádosti o vysvětlení. Účetní závěrka byla schválena 96,16 % hlasů přítomných akcionářů. Na valné hromadě byla projednávána i zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, zpráva dozorčí rady o přezkoumání řádné účetní závěrky, jakož i zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti, stavu jejího majetku a výroční zpráva.

Navrhovatel argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje i proti druhému výroku napadeného usnesení o nákladech řízení před soudy obou stupňů, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); proto je Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení ,

Dovolání proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé je přípustné podle ustanovení , avšak není důvodné.

Nejvyšší soud předesílá, že je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelkou uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009 sp. zn. ).

Obecná námitka dovolatelky, podle které jí nesvědčila povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, není způsobilá zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí již proto, že dovolatelka nikterak nebrojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož byla (společně s SVA TRADE, s. r. o.) osobou ovládající SVA Holýšov, a. s.; účetní jednotka, která je obchodní společností a ovládající osobou, je přitom povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, nejsou-li splněny předpoklady pro aplikaci některé z výjimek ze splnění této povinnosti (ustanovení , o účetnictví, a prováděcí vyhlášky).

Dovolatelka splnění některé z výjimek upravených zákonem či prováděcí vyhláškou ani netvrdí. K podáním učiněným v předchozím průběhu řízení před soudy nižších stupňů Nejvyšší soud přihlédnout nemohl; odkaz dovolatelky na obsah těchto podání, učiněný v souvislosti s výše citovanou námitkou, totiž nelze považovat za uvedení důvodů, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 30/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Námitka, že akcie emitované dovolatelkou nebyly „registrovány na burze cenných papírů“, je přitom pro posouzení povinnosti účetní jednotky, jež je obchodní společností, sestavit konsolidovanou účetní závěrku, právně nerozhodná.

Dovolatelka nezpochybňuje ani závěr odvolacího soudu, podle něhož vzhledem k tomu, že společnost „vložila prakticky veškerý svůj majetek do ovládané společnosti SVA Holýšov, a. s., je hospodářský výsledek ovládané společnosti podstatný pro posouzení správnosti řádné účetní závěrky společnosti, neboť její hospodaření je závislé na hospodaření ovládané společnosti“. Pouze (obecně) namítá, že akcionáři měli k dispozici všechny informace potřebné pro schválení řádné účetní závěrky. Tím však – posuzováno podle obsahu – brojí proti opačnému skutkovému závěru učiněnému odvolacím soudem (jenž uzavřel, že tomu tak nebylo).

Dovolání – jakožto mimořádný opravný prostředek ( ) – lze podat jen ze zákonem taxativně vyjmenovaných důvodů ( a 3 ). Jakkoliv dovolatelka může v rámci dovolacího důvodu vymezeného v ustanovení brojit i proti skutkovým závěrům učiněným odvolacím soudem, nelze přehlédnout, že dovolací důvod podle ustanovení se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu. Pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování v podstatné části oporu. Námitka, že se nestala okolnost, kterou měl soud dokazováním za zjištěnou, není sama o sobě v dovolacím řízení rozhodná, neboť je nedostatečná z hlediska skutkové podstaty vymezující dovolací důvod podle ustanovení , jestliže dovolatelka dostatečně nezpochybní logiku úsudku o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně netvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Prvou z těchto podmínek splní dovolatelka tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly najevo jinak, je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti – logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 27/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sp. zn. ).

Tvrzení dovolatelky, podle něhož akcionáři měli dostatek informací potřebných pro schválení řádné účetní závěrky, výše vyložené předpoklady naplnění dovolacího důvodu vymezeného v nenaplňuje a správnost napadeného rozhodnutí jeho prostřednictvím zpochybnit nelze.

Nejvyšší soud, jenž neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), proto dovolání v rozsahu, v němž směřuje proti výroku napadeného usnesení ve věci samé, zamítl podle ustanovení části věty před středníkem

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , , a , když dovolání společnosti bylo částečně odmítnuto a částečně zamítnuto a navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají z odměny zástupce navrhovatele za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 3 a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 1.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 273,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži společnosti celkem 1.573,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. .

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu