Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1265/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a) A. Z., a b)B. Z., obou zastoupených Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Tyršova 1714/27, proti žalovaným 1) BISinvest s. r. o.,se sídlem v Bohumíně, Lidická 330, identifikační číslo osoby 46580018, zastoupené JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem, se sídlem v Ostravě 1, Poštovní 2, PSČ 702 00, a 2) Cement Hranice, akciová společnost, se sídlem v Hranici, Hranici I – Městě, Bělotínská 288, PSČ 753 39, identifikační číslo osoby 15504077, zastoupené JUDr. Matejem Zachvejou, advokátem, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října 1727/108, PSČ 702 00, o zaplacení částky 32,604.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. července 2012, č. j. -639, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 19. května 2009, č. j. -326, uložil první žalované zaplatit žalobci a) 11,500.000,- Kč (výrok I.), zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce a) domáhal po první žalované zaplacení dalších 21,104.000,- Kč, v rozsahu, v němž se žalobkyně b) domáhala vůči první žalované zaplacení částky 32,604.000,- Kč, jakož i v rozsahu, v němž se žalobci domáhali zaplacení částky 32,604.000,- Kč vůči druhé žalované (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky III., IV. a V.).

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku I. tak, že zamítl žalobu i v rozsahu, v němž se žalobce a) domáhal vůči první žalované zaplacení částky 5,750.000,- Kč (první výrok), potvrdil jej v napadené části výroku II. o zamítnutí žaloby v rozsahu, v němž se žalobkyně b) domáhala vůči první žalované zaplacení částky 5.750.000,- Kč (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení (třetí až šestý výrok).

Jde přitom o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když rozsudek ze dne 23. března 2011, č. j. -549, v části výroku I. ve věci samé, jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a první žalované uloženo zaplatit každému ze žalobců 5,750.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a ve výrocích II. až IV. o nákladech řízení před soudy obou stupňů, zrušil Nejvyšší soud k dovolání první žalované rozsudkem ze dne 15. února 2012, sp. zn. , a v tomto rozsahu vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně „v celém jeho rozsahu“, podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení a c/ , (dále jen „“), majíce za to, že jsou naplněny dovolací důvody vymezené v ustanovení a odst. 3 a navrhujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání proti třetímu až šestému výroku napadeného rozhodnutí o nákladech řízení není objektivně přípustné (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), proto je Nejvyšší soud v tomto rozsahu bez dalšího odmítl.

Dovolání žalobce a) proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení jako zjevně bezdůvodné.

Dovolání žalobkyně b) proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud důvod připustit dovolání neshledal; dovolání žalobkyně b) proto odmítl podle ustanovení , jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání obou žalobců jsou především pouhou polemikou se závěrem plynoucím z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. ), k němuž se Nejvyšší soud přihlásil i v předchozím (kasačním) rozhodnutí vydaném v projednávané věci (rozsudek sp. zn. ) a podle kterého zápis zvýšení základního jmění společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku neměl podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2000 konstitutivní, nýbrž toliko deklaratorní účinky.

Otázka platnosti smluv o převodu obchodního podílu, uzavřených mezi žalobcem a) a ostatními společníky první žalované, jíž dovolatelé také otevírají, pak vliv na posouzení žalobou uplatněného nároku vůči první žalované mít nemůže (a odvolací soud na jejím posouzení napadené rozhodnutí správně nezaložil).

Důvod připustit dovolání žalobkyně b) postupem podle , resp. zabývat se věcně dovoláním žalobce a) za této situace Nejvyšší soud nevidí.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu