Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 798/2013

3 Tdo 798/2013-22

U S N E S E N Í

K. V.

,

proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. ze dne 6. 3. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. ze dne 12. 7. 2012 byl dovolatel uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle , odst. 2 písm. d) (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku s tím, že jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. V předmětné věci podal K. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. ze dne 6. 3. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal K. V. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku vznesl výhrady proti popisu předmětného skutku co do jeho nekonkrétnosti stran období, kdy docházelo k jeho (protiprávnímu) jednání a tedy, zda uvedené skutkové závěry byly schopny vůbec naplnit znak kvalifikované skutkové podstaty označeného zločinu s tím, že šlo o jednání po delší dobu. Závěry soudů ohledně doby páchání trestné činnosti jsou tak nedostatečné a neurčité a nemohly tak být posouzeny jako označený zločin. Údaje uvedené ve výroku soudu prvního stupně jsou všeobecné, časově nezařazené a nebylo tak postaveno najisto, zda šlo o týrání. Poukázal i na to, že samotná poškozená často konflikty iniciovala, napadala jej i fyzicky a nelze tak jednání dovolatele posuzovat izolovaně, a to i co do přiměřenosti jeho reakcí. Dále má za to, že chybí i existence jeho jednání jako jednání v přímém úmyslu, popis skutku v rozhodnutí soudu prvního stupně uveden není, když znovu poukázal na to, že jeho jednání bylo pouze reakcí na agresivní počínání poškozené. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl nebo, aby podle „ tr. řádu rozhodl tak, že skutek, pro který jsem byl odsouzen a v němž byl shledán zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí, podle , 2 písm. d) , není trestný čin a v návaznosti na uvedené mě obžaloby zprostil“.K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil příslušný státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce) s tím, že obecně lze uvést, že týráním nutno rozumět zlé nakládání s osobou blízkou nebo jinou osobou žijící s pachatelem ve společném obydlí vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Pokud jde o takové jednání trvající delší dobu, pak se musí jednat řádově o několik měsíců a je nutno přihlížet též k jeho intenzitě a tedy čím bude takové týrání intenzivnější, tím kratší je potřebná jeho doba pro shledání znaku „delší doba“. K tzv. skutkové větě obsažené v rozsudku soudu prvního stupně uvedl, že mimo obecné konstatování o slovním a fyzickém napadání, tato obsahuje i konkrétní formy fyzického násilí jako tahání za vlasy, facky, údery pěstí do obličeje atd. a zčásti jsou označeny i slovní útoky (výhrůžky zabitím). Ve svém souhrnu takové jednání potom nepochybně vykazuje zmíněné znaky „týrání“. K časovému vymezení skutku uvedl, že z tzv. skutkové věty plyne, že popsaného jednání (trestné činnosti) se dovolatel dopouštěl od přesně nezjištěné doby roku 2007 do 22. 9. 2011 s tím, že takové jeho jednání nabylo na intenzitě od počátku roku 2011. Přitom dovolatel interpretuje uvedené zkreslujícím způsobem a prezentuje tak vlastní skutková tvrzení. Přitom dobu zhruba čtyř let lze nepochybně považovat za postačující jak z hlediska znaků základní skutkové podstaty zločinu podle tr. zákoníku, tak i kvalifikované skutkové podstaty podle tr. zákoníku, což platí i pro případ, že až do roku 2011 šlo o slovní a fyzické útoky nižší intenzity. Stran subjektivní stránky označeného zločinu již ze samotného charakteru jednání uvedeného v tzv. skutkové větě zjevně plyne, že šlo o jednání ve formě přímého úmyslu z hlediska ustanovení tr. zákoníku. Námitka spočívající v jeho tvrzení, že reagoval na násilné jednání poškozené, potom nemá oporu v učiněných skutkových zjištěních a jde tak o námitku skutkovou, když nebylo prokázáno, že šlo o vzájemné zlé nakládání osob žijících ve společné domácnosti a závěr o vině dovolatele nevylučuje ani to, že se v některých případech poškozená útokům dovolatele bránila i použitím násilí. Státní zástupce proto uvedl, že citovaná rozhodnutí soudů nebyla zatížena vadou uvedenou v ustanovení tr. ř., a proto není naplněn ani dovolací důvod uvedený v ustanovení tr. ř. ani v jedné z jeho alternativ, protože odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání nikoliv formálně, ale podle tr. ř. po meritorním přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že především nejsou naplněny znaky kvalifikované skutkové podstaty označeného zločinu spočívající v tom, že poškozenou týral po delší dobu ( tr. zákoníku). Uvedenou námitku lze (při jisté míře tolerance) mít za uplatněnou právně relevantně, současně je však zjevně neopodstatněnou. To proto, že v tzv. skutkové větě je zjevně uvedeno (mimo obecného konstatování), že poškozenou napadal přesně označeným způsobem (taháním za vlasy, fackami, údery pěstí do obličeje, vrážením do těla), které přivodilo zranění v podobě pohmožděnin a také vyhrožováním zabitím. Takové jednání je nepochybně ve svém souhrnu týráním a tedy zlým nakládáním s osobou blízkou, neboť se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které taková osoba pociťuje jako těžké příkoří. Pokud se jedná o časové vymezení v uvedené skutkové větě, tak je vymezeno od nezjištěné doby roku 2007 do 22. 9. 2011 s tím, že právě od počátku roku 2011 nabylo na intenzitě, a to způsobem již popsaným. Nepochybně tak za týrání po delší dobu lze mít dobu od počátku roku 2011 do 22. 9. 2011, a to zejména s ohledem na slovní i fyzické útoky dovolatele na poškozenou dosahující již značné intenzity (razance). Proto také nelze mít námitky vznesené stran právní kvalifikace popsaného skutku za důvodné. Uvedené totiž plyne i z nepochybně dostatečných a určitých učiněných skutkových zjištění, když nelze (z důvodů přesně popsaných soudy) mít výpovědi poškozené za nevěrohodné a je namístě znovu připomenout znalecký posudek z odvětví psychologie, který se osobou poškozené důkladně zabýval a dospěl i k závěru, že se u ní rozvinuly (byť v lehčí formě) symptomy syndromu týrané osoby. Za těchto okolností pak z obsahu tzv. skutkové věty v rozsudku soudu prvního stupně lze zjevně dovodit, že dovolatel nepochybně jednal v úmyslu přímém, bez toho, že by tento údaj musel být vyjádřen expresis verbis. Současně z učiněných skutkových zjištění neplyne, že by dovolatel popsaným jednáním pouze reagoval na násilí ze strany poškozené. Nelze než uzavřít, že takto je zjevným, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle tr. ř. jsou ve svém souhrnu zjevně neopodstatněné a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle tr. ř. v některé z jeho alternativ.S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( tr. ř.). V Brně dne 7. srpna 2013 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka