Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 996/2013

U S N E S E N Í

a) Mgr. M. Z.

, a

b) Ing. Z. Z.

, zastoupených JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem v Ostravě-Svinově, Tichá 464/1, proti žalovaným

1) S. R.

, a

2) P. G.

, oběma zastoupeným Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou se sídlem v Lichnově 19, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. dubna 2012, č. j. -265, takto:

I. Dovolání žalobců

se odmítá

.

II. Žalobci

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.203,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petry Faldynové, advokátky se sídlem v Lichnově 19.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Úvodem Nejvyšší soud (dále též „dovolací soud“) předesílá, že vzhledem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen „“), a to včetně podle dosavadní úpravy [toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. , ale až uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. (tato rozhodnutí Ústavního soudu jsou k dispozici veřejnosti na webových stránkách Ústavního soudu www.nalus.usoud.cz), zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 (což se týká i této věci) i nadále použitelné].

Dovolání žalobců proti (potvrzujícímu) rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. dubna 2012, č. j. -265, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani ve smyslu , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi konstantně zaujímá právní názor, že přípustnost tzv. nenárokového dovolání může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, a dále publikované (s citovanou právní větou) v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. 5042].

Dovolatelé ve svém dovolání ovšem [z pohledu , odst. 3 ] ve skutečnosti neformulují (žádnou) právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo by měla být řešena jinak a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní. Neuvádějí a ani (žádné) konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Ani z obsahu dovolání ( ) nebylo možno vyvodit jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu. Z obsahu dovolání je totiž zřejmé, že dovolatelé zpochybňují skutková zjištění, z nichž vycházel odvolací soud (oba soudy) při meritorním rozhodování, příp. vytýkají odvolacímu soudu (oběma soudům) procesní pochybení, přičemž na podkladě jimi v dovolání prezentované skutkové verze případu, s odkazem na označenou judikaturu, pak polemizují s právním posouzením věci odvolacím soudem, a dovozují důvodnost podané žaloby. Tím ovšem dovolatelé nepřípustně v dovolání uplatňují dovolací důvody ve smyslu a odst. 3 , k nimž ovšem při posuzování přípustnosti ve smyslu nelze přihlížet, jak je explicitně uvedeno v odst. 3 téhož paragrafu.

Jestliže při posuzování přípustnosti dovolání ve smyslu nelze přihlížet k procesním vadám řízení (jež nepředstavují otázky zásadního právního významu, jako je tomu i v tomto případě) ani ke správnosti či úplnosti skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vycházel při meritorním rozhodování, pak přípustnost tohoto dovolání by byla založena jen při naplnění již shora vyložených podmínek. Dovolatelé ovšem ve svém dovolání žádnou relevantní právní otázku nevymezili, přičemž jejich pouhá polemika s právním názorem odvolacího soudu přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá. Kromě toho je třeba konstatovat, že skutkový stav, jak byl zjištěn soudem prvního stupně a z nějž při rozhodování vycházel odvolací soud, umožňovaly odvolacímu soudu přistoupit k danému právně kvalifikačnímu závěru, jak byl zákonu odpovídajícím způsobem ( ) vyložen v odůvodnění (písemného vyhotovení) napadeného rozsudku. Za těchto skutkových poměrů věci nelze tedy dovodit, že by právní posouzení věci odvolacím soudem kolidovalo s konstantní judikaturou, jak je nedůvodně dovolateli namítáno v jejich dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelů podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3, když dovolání žalobců bylo odmítnuto, v důsledku čehož vzniklo žalovaným právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vzhledem k tomu, že v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , došlo, a to s účinností od 7. května 2013 (kdy byl tento nález publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 116/1993 Sb., v částce 52), ke zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, je nezbytné s účinností od 7. května 2013 při rozhodování o náhradě nákladů občanského soudního řízení aplikovat , o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť její použití ve smyslu , věty první za středníkem, , odůvodňují okolnosti případu. Za tyto okolnosti lze považovat to, že byla Ústavním soudem zrušena a de lege lata zde (prozatím) neexistuje žádný jiný právní předpis, jímž by byly stanoveny paušální sazby pro řízení v jednom stupni, a dále, že soudy jsou ve smyslu povinny rozhodnout o povinnosti k náhradě nákladů řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí, kdy podle druhem nákladů řízení je i odměna za zastupování advokátem nebo notářem v rozsahu jejich oprávněné stanoveného zvláštními právními předpisy.

V tomto případě (vzhledem k zastoupení žalovaných advokátkou) účelně vynaložené náklady žalovaných sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (jejich písemné vyjádření k dovolání žalobce), podle , a to z tarifní odměny ve smyslu , , , , , a vyhl. č. ve výši 4.000,- Kč, dále z jednoho paušálu hotových výdajů podle cit. advokátního tarifu ve výši 300,- Kč, to vše s připočtením částky představující 21 % DPH ve výši 903,- Kč podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 5.203,- Kč.

Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5.203,- Kč jsou žalobci povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, k rukám jejich advokátky, která žalované v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 30. srpna 2013

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu