Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2144/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně K. M., zastoupené JUDr. Markem Pořízkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Gorkého 51/1, proti žalovanému J. K., zastoupenému Mgr. Kateřinou Celnarovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 38/10, o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení 33.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně, pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. února 2013, č. j. -151, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. listopadu 2010, č. j. -121, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 40.900,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému 33.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok II.); v části, jíž žalovaný po žalobkyni požadoval zaplacení dalších 18.000,- Kč s příslušenstvím, soud prvního stupně vzájemný návrh žalovaného zamítl (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV., V. a VI.).

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. února 2013, č. j. -151, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III.; ve výroku II. jej změnil tak, že vzájemný návrh žalovaného zamítl i do částky 33.000,- Kč s příslušenstvím. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že odvolací soud v napadeném rozhodnutí řešil relevantní právní otázky rozporně s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, konkrétně s jeho rozsudkem ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. , publikovaným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. 2/2013). Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 26. 2. 2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej čl. II bod 1. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „“).

Každé podání účastníka řízení je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). Z obsahu dovolání se podává, že žalovaný jím brojí pouze proti té části napadeného rozsudku, jíž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že vzájemný návrh žalovaného zamítl i co do přiznaných 33.000,- Kč.

Vymezuje-li - při splnění zákonných podmínek - jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé.

Dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Protože dovolání žalovaného směřuje proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž se nejedná o výjimky uvedené v , jde o nepřípustné dovolání a dovolacímu soudu nezbylo než je podle odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Protože Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb. (s platností a účinností k 7. 5. 2013) zrušil , postupoval Nejvyšší soud při určení výše nákladů dovolacího řízení podle , v platném znění (dále jen „cit. vyhl.“). Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.420,- Kč (. ve spojení s cit. vyhl.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 cit. vyhlášky), s připočtením částky 571,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 29. srpna 2013

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu