Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1273/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce I. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Rakem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31, proti žalovanému Z. Ž., zastoupenému JUDr. Ivem Kuběnou, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 50, o zaplacení 300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně, pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. listopadu 2012, č. j. -192, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 300.000,-Kč s příslušenstvím z titulu vrácení půjčky.

Okresní soud v Novém Jičíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. srpna 2010, č. j. -79, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 300.000,-Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. února 2011, č. j. -123, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o zaplacení 300.000,-Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 21. června 2012, sp. zn. , zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nepřisvědčil závěru odvolacího soudu, žeu obsahující smlouvu o půjčce ze dne 1. 8. 2008 nelze prokázat, že žalobce (věřitel) žalovanému (dlužníku) předal předmět půjčky. Dovodil, že za situace, kdy žalovaný jako dlužník podepsal smlouvu o půjčce obsahující jeho prohlášení o převzetí peněz, podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny a z důkazů se nepodává, že by smluvní strany nebyly s textem smlouvy obeznámeny, popř. že podepsalyu pod nátlakem, odporuje pravidlům logického myšlení uvěřit bez dalšího obraně žalovaného, že předmět půjčky od žalobce nepřevzal.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. listopadu 2012, č. j. -192, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž vytkl soudům obou stupňů, že neprovedly všechny jím navržené důkazy, konkrétně že nevyslechly jako svědky I. M., P. D. a E. K., kteří mohli potvrdit, že mu žalobceu obsahující smlouvu o půjčce „podstrčil“. Žalovaný je nadále přesvědčen, že žalobce v řízení neprokázal, že k předání předmětu půjčky skutečně došlo, a zdůrazňuje, že žalobce v inkriminované době nedisponoval finančními prostředky v takové výši, aby mu mohl půjčku poskytnout. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dovolacím řízení bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srovnej čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „“).

Dovolání žalovaného není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž podat jen z důvodu uvedeného v , tedy proto, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem (včetně jeho obsahového vymezení) je pak dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam ( věta první ). K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží (srov. ).

Bez významu jsou tudíž výtky žalovaného, žev řízení nebylo náležitě prokázáno, že došlo k předání předmětu půjčky, a že soudy nevzaly v úvahu skutečnost, že žalobce v inkriminované době nedisponoval finančními prostředky v takové výši, aby mu mohl půjčku poskytnout. Jedná se totiž o námitky skutkového charakteru, které vystihují dovolací důvod uvedený v Skutkový stav, na jehož základě odvolací soud věc právně posoudil, je však v poměrech přípustnosti dovolání podle nezpochybnitelný a pro dovolací soud je závazný ( ). Přípustnost dovolání není způsobilá založit ani námitka žalovaného, že soudy zatížily řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže neprovedly všechny jím navržené důkazy, která je uplatněním dovolacího důvodu podle ; k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží, až na případ (a o ten zde nejde), kdy samotná vada řízení splňuje podmínku zásadního právního významu, tedy kdy jde o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikaci procesních předpisů.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný a dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Protože Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb. (s platností a účinností k 7. 5. 2013), zrušil , postupoval Nejvyšší soud při určení výše nákladů dovolacího řízení podle , v platném znění (dále jen „cit. vyhl.“). Náklady žalobce sestávají z odměny advokáta v částce 9.500,- Kč (. ve spojení s cit. vyhl.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 cit. vyhlášky) a z částky 2.058,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu