Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2147/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Města Stříbra, se sídlem ve Stříbře, Masarykovo náměstí 1, PSČ 349 01, identifikační číslo osoby 00260177, za účasti 1/ obchodní společnosti ČSAD Stříbro – F s. r. o. v likvidaci, se sídlem ve Stříbře, Nádražní 1147, PSČ 349 01, identifikační číslo osoby 64575241, zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Škroupova 1144/4, PSČ 702 00, 2/ M. Š. MBA, narozené …, se sídlem …, o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a o jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání obchodní společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2011, č. j. -32, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. února 2010, č. j. -14, kterým soud prvního stupně zrušil obchodní společnost ČSAD Stříbro – F s. r. o. [dále jen „společnost“] (výrok I.), nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorkou jmenoval M. Š. (výrok III.) a rozhodl o poplatkové povinnosti (výrok IV.); odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, ohlašujíc uplatnění dovolacích důvodů podle a 3 , (dále jen „ “), a požadujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení , , odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud však důvody pro připuštění dovolání neshledal.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Z výše uvedených důvodů pak nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání obecné výhrady, podle nichž postupem odvolacího soudu „došlo k porušení ustanovení o projednání odvolání v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, dále ustanovení neprovedením důkazu, který byl odvolatelem navržen (…) a ustanovení nenařízením jednání o odvolání k jeho projednání“, jakož i konkretizovaná námitka, podle které odvolací soud přes výslovnou žádost dovolatelky nevyslechl Ing. V. Z.. Dovolatelka jimi totiž vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení ; tvrzené vady řízení však podmínku existence otázky zásadního právního významu nezahrnují.

Podstatou vlastní dovolací argumentace je pak polemika se závěry usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. března 2010, č. j. F 29113/2009, C 7919/5-95, vydaném v jiném (rejstříkovém) řízení, kterým byl mimo jiné zamítnut návrh na zápis A. Z. jako jednatele dovolatelky a na zápis společnosti MJKL a. s. (identifikační číslo osoby 47673303) jako jediné společnice dovolatelky.

Dovoláním předestřené otázky „přípustnosti naložení s uvolněným obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným“ a „jednání při uzavření za tuto společnost nezapsaným jednatelem“ nejsou – oproti mínění dovolatelky – otázkami hmotného ani procesního práva, na jejichž vyřešení napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí, neboť se týkají rejstříkového řízení, nikoliv řízení v projednávané věci.

Na posouzení otázek, zda za dovolatelku v řízení jednala oprávněná osoba, nebo jestli ze smlouvy o převodu obchodního podílu musí být zjistitelné, jde-li o úplatný, či bezplatný převod a zda v úplatné smlouvě o převodu obchodního podílu musí být uvedena cena (k této otázce srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1999, pod číslem 30, anebo ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. , které je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci založeno není; jiné okolnosti zakládající přípustnost dovolání v intencích pak dovolatelka nevymezila.

Tvrzení dovolatelky, podle nichž „reálně existuje, bez problémů podniká, a to s kladným hospodářským výsledkem“ a je „reálně ve vlastnictví“ Ing. V. Z., jsou – za situace, kdy důvodem pro zrušení dovolatelky a nařízení její likvidace bylo podle , obchodního zákoníku, to, že jediný společník dovolatelky byl již 18. května 2005 vymazán z obchodního rejstříku a ke dni rozhodování soudů obou stupňů byla jako majitel vlastního obchodního podílu ve výši 100% stále zapsána sama dovolatelka (kterýžto stav přetrvává i ke dni rozhodování dovolacího soudu) – pro posouzení přípustnosti dovolání bez významu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání společnosti bylo odmítnuto a navrhovateli či likvidátorce podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II., bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. srpna 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu