Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 236/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka ve věci žalobkyně Cashdirect, a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/71 PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 28971086, proti žalované V. I., zastoupené Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Velká Michalská 194/8, PSČ 669 02, o zaplacení částky 36.592,- Kč, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 27. června 2006 se žalobkyně (její právní předchůdkyně) domáhá (nyní) po žalované zaplacení částky 36.592,- Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Děčíně poté, kdy učinil v řízení řadu úkonů a následně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 15. ledna 2009, č. j. -95, který byl k odvolání žalované ve vztahu k ní zrušen (rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. února 2011, č. j. -121), předložil věc Nejvyššímu soudu s návrhem na její přikázání z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Znojmě. Návrh odůvodnil tím, že o delegaci požádala žalovaná.

Z obsahu spisu se však podává pouze, že žalovaná v omluvě z jednání nařízeného na 9. srpna 2011, datované dne 10. července 2011 (doručené soudu 15. července 2011), mimo jiné uvedla „žádám, aby soudní přelíčení byla vedena u soudu ve Znojmě, protože nemám prostředky na cestu do D.“ (č. l. 129 spisu). Soud ji na to přípisem (až) ze dne 26. dubna 2012 vyzval, aby pro tento případ podala řádný a konkrétně odůvodněný návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (č. l. 149), na což žalovaná reagovala opětovným zasláním omluvy zcela shodného znění (doručena 28. srpna 2012; č. l. 153), která řádný návrh na delegaci vhodnou neobsahuje. K přímé výzvě soudu ze dne 22. května 2013 pak až posléze ustanovený zástupce žalované sdělil, že „si trvá na delegaci k Okresnímu soudu ve Znojmě“ (č. l. 177).

Žalobkyně u jednání konaného 28. srpna 2012 s přikázáním věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Znojmě nesouhlasila. Měla za to, že řízení bylo zahájeno u místně a věcně příslušného Okresního soudu v Děčíně, který „je s věcí řádně seznámen“, navrhla důkaz výslechem svědka, který má bydliště v obvodu Okresního soudu v Děčíně, a uváděla, že s cestou do Z. jsou pro ni spojeny vyšší náklady.

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení , (dále jen „ “), je typicky existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případné přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu je výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001 sp. zn. ).

Jedinou skutečností, v níž lze v dané věci spatřovat důvod přikázání věci jinému soudu, je to, že žalovaná se toho času fakticky zdržuje v obvodu tohoto jiného soudu. Tuto skutečnost však samu o sobě nelze považovat za okolnost odůvodňující delegaci vhodnou ve smyslu Jiné důvody pro delegaci se z obsahu spisu nepodávají.

V daném případě by navíc přikázání věci jinému soudu nevedlo, s ohledem na dosavadní délku řízení a úkony doposud učiněné procesním soudem, ani k jejímu hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. srpna 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu