Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3440/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského, a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., a Mgr. Zdeňka Sajdla, v právní věci žalobce Ing.L. F., bytem v P., zastoupeného JUDr. Václavem Hodanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Wenzigova 5, proti žalované Česká republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČ 00025429, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2012, č. j. -77, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze shora označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 12. 2011, č. j. -58, kterým byla ve výroku I. zamítnuta žaloba, jejímž prostřednictvím se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2.256.192 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem soudu v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , neboť soudem bylo nesprávně rozhodnuto o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Současně ve výroku II. bylo odvolacím soudem rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá podle obsahu dovolání zřejmě o ustanovení s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. V dovolání rekapituloval dosavadní průběh řízení. Podle dovolatele v průběhu mnohaletého řízení nebyly posouzeny všechny okolnosti, na které v průběhu řízení poukazoval, dokládal navrhovanými důkazy a které by znamenaly, že dosavadní řízení byla pro něj diskriminující a jejich opomenutí znamenala ve svém důsledku, že nebyl pro něj zajištěn spravedlivý proces ve smyslu zákona. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu v plném rozsahu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle věty první může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v a 3 byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění. Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení a 3 (například tím, že odkáže na ustanovení zákona, nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy – jinak řečeno – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. větu první ).

Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů – jak vyplývá z ustanovení věty první – jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení doplněno, podle ustanovení a odmítnuto (srov. shodně též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě se z obsahu spisu podává, že žalobce v dovolání ze dne 2. 10. 2012, které bylo dne 3. 10. 2012 doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 2, konkrétně neuvedl, z jakých důvodů napadá rozsudek odvolacího soudu.

Z obsahu spisu se dále podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli, resp. obecnému zmocněnci JUDr. Ing. J. H. doručen dne 8. 8. 2012. Ve smyslu věty první tak připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání, jakož i k jeho případnému doplnění na pondělí 8. 10. 2012.

Vzhledem k tomu, že dovolateli dnem 8. 10. 2012 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v nejen k podání dovolání, ale i k jeho případnému doplnění, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Z výše uvedených důvodů proto dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalobce odmítl podle a pro vady podaného dovolání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 29. srpna 2013JUDr. Josef Rakovský předseda senátu