Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 187/2013

30 Nd 187/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobkyně Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., identifikační číslo osoby 25220683, se sídlem v Plzni, Denisovo nábř. 920/12, zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 23, proti žalovanému L. M., o zaplacení částky 1.012,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o určení příslušnosti soudu podle , takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dne 6. 12. 2011 napadl Okresnímu soudu v Šumperku návrh žalobkyně proti žalovanému na vydání platebního rozkazu. Bydliště žalovaného bylo označeno na adrese.

Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 5. 6. 2012, č. j. -12, vyslovil svoji místní nepříslušnost v označené věci a současně zrušil vydaný platební rozkaz, a po právní moci tohoto rozhodnutí věc postoupil Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu místně příslušnému, neboť z výpisu z technologického centra zjistil, že žalovaný je od 25. 10. 2011 přihlášen k trvalému pobytu na adrese v M. a i jeho dřívější adresa byla zjištěna v obvodu Okresního soudu ve Znojmě.

Okresní soud ve Znojmě s tímto postoupením věci nesouhlasil a Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 12. 2012, č. j. -36, rozhodl, že nesouhlas tohoto soudu s postoupením věci je důvodný, neboť dosud nelze učinit pozitivní závěr o tom, kde se žalovaný zdržoval k datu podání žaloby, přičemž skutečnost, že měl adresu trvalého pobytu uvedenou v M., a to v místě ohlašovny, není rozhodná, neboť se jedná pouze o údaj správní evidence obyvatel.

Protože se nepodařilo zjistit skutečné bydliště žalovaného, Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 10. 6. 2013 znovu vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc předložil Nejvyššímu soudu podle

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podmínky rozhodnutí podle jsou v daném případě splněny, neboť věc spadá do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti soudu nelze zjistit.

V posuzované věci není žádného důvodu, aby věc byla projednána a rozhodnuta Okresním soudem v Šumperku (zjevně šlo jen o záměnu ulice V. v M. v okrese Z. a části V. v obci O. v okrese Š.), neboť v jeho obvodu se žalovaný v rozhodné době ve smyslu nezdržoval v úmyslu zde trvale bydlet a ani se nejedná o místo, kde by měl žalovaný svůj byt, rodinu, popř. kde by pracoval, jinými slovy řečeno, projednávaná věc nemá k obvodu tohoto soudu žádný vztah.

Nebylo rovněž zjištěno, že by měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště nebo že by se zdržoval s úmyslem trvale se zdržovat v obvodu Okresního soudu ve Znojmě, neboť v obvodu tohoto soudu měl v rozhodné době, tj. od 25. 10. 2011 pouze uvedenu adresu trvalého pobytu v místě ohlašovny. Adresu ohlašovny lze považovat za fiktivní bydliště žalovaného, kam mu je možné doručovat, ve skutečnosti se však žalovaný na tomto místě nezdržuje a ani se zdržovat nemůže, neboť jde o adresu městského úřadu M., a tudíž tuto adresu nelze posuzovat jako bydliště žalovaného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. ), nadto si zde žalovaný zásilky nevyzvedával.

S přihlédnutím k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci bude z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení vhodné určit Okresní soud Plzeň-město, v jehož obvodu došlo ke sporu mezi žalobkyní a žalovaným, v daném obvodu se rovněž žalovaný v době zahájení řízení s největší pravděpodobností zdržoval, jak vyplývá z obsahu spisu (srov. č. l. 24), a nachází se zde sídlo žalobce (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. ).

Proto podle Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Plzeň-město.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. srpna 2013

JUDr. František I š t v á n e k předseda senátu