Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 992/2013

U S N E S E N Í

P. P.,

1. správcovské a konkurzní v.o.s.

se sídlem v Pardubicích, tř. Míru č. 67, jako insolvenčnímu správci úpadce

EUBE, a.s.

se sídlem v Pardubicích, Fáblovka č. 404, IČO 25110586, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2009 č. j. -87, takto :

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.10.2009 č.j. -87, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.2.2009 č. j. -65, podala žalobkyně dovolání.

Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 10.3.2011 č.j. -101 účastníky vyrozuměl o tom, že na žalovanou EUBE, a.s. byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 15.12.2010 č.j -9, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 15. prosince 2010 v 10.36 hod., prohlášen konkurs, a že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku bylo řízení v této právní věci přerušeno ( , ). Účastníci byli zároveň poučeni, že v řízení v této právní věci bude pokračováno na návrh žalobkyně nebo insolvenčního správce, jinak bude řízení přerušeno až do skončení insolvenčního řízení.

Dopisem ze dne 14.3.2013 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce navrhla, aby v řízení bylo pokračováno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.1.2013 (srov. čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.10.2009 č.j. -87, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.2.2009 č. j. -65, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, „dané žalobkyni dopisem žalované ze dne 18.5.2006“), není přípustné podle ustanovení , a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť odvolací soud vyložil otázku platnosti výpovědi z pracovního poměru s ohledem na ustanovení §

44 odst. 2

v souvislosti s posouzením výpovědního důvodu uvedeného v ustanovení v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3.11.1998 sp. zn. uveřejněný v časopise Soudní judikatura roč. 1999, pod č. 11, k otázce významu právní kvalifikace výpovědního důvodu zaměstnavatelem, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.10.1996 sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1997, pod č. 29 k otázce výkladu výpovědi, či právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22.4.2003 sp. zn. k otázce účinků odvolání výpovědi na řízení o její neplatnost), na níž dovolací soud nemá důvod cokoliv měnit.

Ostatní námitky žalobkyně obsažené v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. ) – podle ustanovení , neboť podrobuje kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází a současně v dovolání předestírá opačné skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení přihlédnuto [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, který má z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. ), není rovněž přípustné (srov. až ), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o náhradu nákladů odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Protože dovolání žalobkyně

proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. srpna 2013

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu