Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 177/2013

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

U Vrchního soudu v Olomouci probíhá odvolací řízení ve věci, označené v záhlaví tohoto rozhodnutí, v níž je žalobcem V. H. Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Táňa Šimečková, která je členkou senátu 1 Co, jenž má podle rozvrhu práce v předmětné věci jednat a rozhodovat, ve svých podáních ze dne 30. 5. 2013 (č. l. 338) a ze dne 4. 6. 2013 (č. l. 342) uvedla, že je vyloučena z projednávaní věci , neboť je seznámena s obsahem odposlechů v jeho trestní věci a dále z důvodu svého vztahu k žalobci zapříčiněného agresivním a nepřátelským jednáním žalobce v době, kdy byla předsedkyní Okresního soudu v Přerově, u něhož probíhalo trestní řízení proti žalobci, v jehož průběhu za ní žalobce posílal svou plačící matku i svou přítelkyni notářku a kdy docházelo celkově k cílenému ovlivňování a zastrašování prostřednictvím podáváním lživých informací o podmínkách řízení, formou hlučného provokativního chování a demonstracemi s hlasitou hudební produkcí. Dále zpochybnila žalobcovou činnost, resp. získání podílu na přerovském závodu K. a uvedla, že se od tehdejšího vedení kriminální policie dozvěděla, že si žalobce neoprávněně ponechal citlivé osobní údaje o veřejně činných či zajímavých osobách města P. Závěrem uvedla, že obdivuje sílu a odvahu žalovaného Ing. T. H. trefně otevřeně v tisku pojmenovat žalobce a to tak, že je narcis a psychologický terorista.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. Podle , v případě, že předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí nadřízenému soudu, který o vyloučení soudce (přísedícího) rozhodne v senátě (srov. ).

Protože předseda Vrchního soudu v Olomouci měl za to, že neexistují pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Táni Šimečkové, byla věc předložena Nejvyššímu soudu, jakožto nadřízenému soudu, k rozhodnutí o tom, zda je soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Táňa Šimečková vyloučená z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci je založeno nikoliv jen v případě skutečně prokázané podjatosti, ale i tehdy, lze-li pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , zveřejněn v Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 127/1996, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. ). Rovněž platí, že u soudce jako reprezentanta veřejné moci lze předpokládat vyšší stupeň tolerance a nadhledu vůči kritice, než je tomu u jednotlivých občanů. Nelze proto zpravidla dovozovat založení dostatečně intenzivního negativního vztahu k účastníkům řízení jen ze stížností či názorů na soudcem řešené případy, které mohou vzbudit u dotčeného soudce nelibost (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. ). Rozhodování o podjatosti soudce se musí dít na základě objektivního hlediska a pochybnosti o nepodjatosti soudce nelze založit jen na subjektivních pocitech soudce. Musí existovat určité objektivní skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost soudce zpochybněna (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. ).

Z vyjádření JUDr. Táni Šimečkové zejména ze dne 4. 6. 2013 (č. l. 342) se podává, že pochybnosti o své nepodjatosti jmenovaná dovozuje ze skutečnosti, že byla jako předsedkyně Okresního soudu v Přerově seznámena s obsahem odposlechů v trestní věci žalobce a vystavena značné psychické zátěži v průběhu trestního řízení vedeného proti žalobci (demonstrace, hudební produkce, vyvedení příznivců žalobce z budovy soudu, přímluvy prostřednictvím přítelkyně notářky a plačící matky) a to až do té míry, že obdivuje sílu a odvahu žalovaného Ing. T. H., jak trefně otevřeně v tisku pojmenoval chování žalobce slovy, že je „narcis a psychologický terorista“. Za této situace dospěl Nejvyšší soud k závěru, že konflikty, kterým JUDr. Táňa Šimečková z titulu své funkce předsedkyně soudu čelila a poznatky, které v souvislosti s výkonem své funkce o žalobci získala, a které došly výrazu v jejím prohlášení, že obdivuje sílu a odvahu žalovaného Ing. T. H. trefně a otevřeně v tisku pojmenovat chování žalobce, a to tak, že je „narcis a psychologický terorista“, je v zájmu samotného žalobce, aby o věci rozhodoval jiný soudce, neboť dle zakládá vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci nikoliv pouze jejich skutečně prokázaná podjatost, ale již jen jestliže „lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti“, jak je tomu v souzené věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. srpna 2013

JUDr. Iva B r o ž o v á

předsedkyně senátu