Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 172/2013

30 Nd 172/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobkyně Ing. L. P., protižalované České republice – Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12,o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, rozhodujících o odvolání a námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze pod sp. zn. , takto:Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmary Javůrkové, JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Karla Podolky, uplatněná žalobkyní ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora uvedené věci vznesla žalobkyně v podání doručeném na soud prvního stupně dne 10. 8. 2012 námitku podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. Dagmaře Stamidisové a soudcům Vrchního soudu v Praze, Mgr. Dagmaře Javůrkové, JUDr. Ludmile Říhové a JUDr. Karlovi Podolkovi, která byla doplněna podáním ze dne 23. 10. 2012, 8. 3. 2013 a 4. 5. 2013. Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 12. 3. 2013, č. j. -1, Nejvyššímu soudu, a to s připojením písemných vyjádření dotčených soudců Vrchního soudu v Praze, že nikdo z nich nemá žádný poměr k věci a k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah. Nemají jakékoliv osobní propojení ani kontakty na Ministerstvo zemědělství. Podle , (dále jen „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.Podle je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).Podle musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Podle předloží soud věc k rozhodnutí o námitce podjatosti s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. Z tohoto důvodu se Nejvyšší soud zabýval pouze námitkou podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Podle opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti uplatněné námitky podjatosti a shledal, že byla uplatněna opožděně. Především je totiž nutno mít na zřeteli, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděli-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, mohou námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděli.Žalobkyně v doplnění námitky podjatosti ze dne 4. 5. 2013 uvedla, že se o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze dozvěděla v odvolacím řízení, ve kterém Vrchní soud v Praze rozhodoval ve věci sp. zn. , vedené u Městského soudu v Praze. Vrchní soud v Praze v této věci rozhodoval naposledy dne 23. 2. 2012 za přítomnosti žalobkyně. Jestliže žalobkyně uplatnila námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 10. 8. 2012, podala ji po uplynutí lhůty stanovené v , tedy opožděně. O právu vyjádřit se k osobám soudců ve smyslu přitom byla žalobkyně řádně poučena již v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2011, č. j. soud proto námitku podjatosti vznesenou žalobkyní jako opožděnou podle ustanovení odmítl.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně 14. srpna 2013

JUDr. František I š t v á n e k předseda senátu