Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
64C59519C5C02A36C1257BCD0032DF90.html
HTML · 17.33 KB
No categories available
25 Cdo 2497/2012
25 Cdo 2497/2012
U S N E S E N Í
J. D.
Městu Český Krumlov
, se sídlem úřadu v Českém Krumlově, náměstí Svornosti 1, o zaplacení 141.645,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 15 C 82/2009 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. března 2012, č. j. 22 Co 390/2012 -146, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29. 3. 2012, č. j. 22 Co 390/2012 -146, potvrdil rozsudek ze dne 27. 9. 2011, č. j. 15 C 82/2009 -122, kterým Okresní soud v Českém Krumlově zamítl žalobu na zaplacení 141.645,- Kč s příslušenstvím. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, že žalobci vznikla škoda v důsledku pádu na namrzlém a neudržovaném chodníku, avšak žalovaný za ni nenese odpovědnost, neboť nebyla způsobena závadou ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích; nešlo totiž o pád způsobený nepředvídatelným stavem chodníku, neboť vzhledem k povětrnostní situaci a celkovému stavu komunikace musel žalobce vědět, že pohyb vyžaduje zvláštní opatrnost.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v řešení otázky závady ve schůdnosti. Podle jeho názoru závadu ve schůdnosti nepředstavuje jen ojediněle neschůdné místo, které je pro chodce nepředvídatelné, nýbrž i celková změna dlouhodobě neuklizeného chodníku, která nad rámec obvyklých změn nastává při namrzání zejména v ranních a večerních hodinách. Kromě toho dovolatel upadl v místě, kam na chodník ústil okapový svod, takže námraza zde byla oproti celkovému stavu souvislá a pro chodce neočekávaná. Podle dovolatele odvolací soud bez dalšího převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, dospěl tak k nedostatečnému skutkovému zjištění a tím i chybnému právnímu posouzení věci. Navrhl proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, neboť dovolací důvod spočívající v nesprávně zjištěném skutkovém stavu nelze v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. použít. Podmínky pro takovou přípustnost dovolání navíc nejsou dány ani z pohledu právního posouzení, neboť otázky odpovědnosti vlastníka místní komunikace za závady ve schůdnosti komunikace již byly dovolacím soudem opakovaně řešeny.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř. ), zastoupeným advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o.s.ř. ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 29. 3. 2012, Nejvyšší soud postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o.s.ř. “).
Podle § 237 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) , b) o.s.ř. splněny nejsou, zbývá posoudit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, do té doby však bylo součástí právního řádu, a je tedy pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 nadále použitelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11 ).
Podle § 237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží. Dovolací soud je vázán vymezením dovolacího důvodu (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř. ) a je oprávněn přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů v dovolání uplatněných.
Namítá-li dovolatel nesprávné skutkové zjištění ohledně stavu chodníku v místě, kde upadl, uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. (skutkové zjištění nemá v podstatné části oporu v provedených důkazech), jímž však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. založit nelze. Námitka dovolatele, že odvolací soud nesprávně vyložil pojem závady ve schůdnosti, není opodstatněná, neboť problém odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti pozemní komunikace ve smyslu § 26 odst. 7 a § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, a vymezení povahy závady ve schůdnosti, byl již judikatorně vyřešen (srov. např. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1713/2008 , uveřejněný pod č. 140/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2731/2008 ). Odvolací soud judikaturu dovolacího soudu respektoval, vyšel z jejích závěrů a vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu, jehož správnost nepodléhá dovolacímu přezkumu, neshledal závadu ve schůdnosti v souladu se zákonem i ustálenou soudní praxí.
Je tedy zřejmé, že námitky dovolatele nesměřují k řešení otázek, které by měly zásadní právní význam pro rozhodovací činnost soudů ani pro rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b odst. 5 větou první o.s.ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. července 2013
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu