Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 128/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně C. S. CARGO, a. s., IČO 64259374, se sídlem Jičín, Hradecká 1116, 506 01, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Praha 1, Týn 1049/3, 110 00, proti žalované H. C. SCHMIDT GmbH & Co. KG se sídlem Ense-Höingen, Harkortstraße 1, D-59469, Spolková republika Německo, o návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, o zaplacení částky 845,50,- EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 EVC 19/2011, o určení příslušnosti podle , takto:Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 EVC 19/2011 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 18. 1. 2012, č. j. -31, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Sokolově. Aplikoval přitom čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“), a shledal, že je dána místní a věcná příslušnost jednoho ze soudů ČR, kterým je s ohledem na místo výkladky zboží Okresní soud v Sokolově.

Okresní soud v Sokolově s postoupením věci nesouhlasil a věc předložil Krajskému soudu v Plzni jako soudu nadřízenému.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 11. 2012, č. j. -55, shledal, že nesouhlas Okresního soudu v Sokolově je důvodný. Potvrdil přitom závěr o pravomoci soudů ČR podle čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy CMR, přisvědčil však argumentaci Okresního soudu v Sokolově v tom, že Úmluva CMR upravuje pouze otázku mezinárodní pravomoci, zatímco určení místní příslušnosti se již řídí příslušnými ustanoveními , (dále jen „ “).

Vzhledem ke skutečnosti, že podmínky k určení místní příslušnosti chybějí, neboť z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by žalovaná, která je zahraniční právnickou osobou, měla v ČR umístěn podnik nebo svoji organizační složku ( ), případně, že by zde měla majetek ( ), Obvodní soud pro Prahu 5 věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí ( ).

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, se pro účely tohoto nařízení při určení soudní příslušnosti použijí pravidla stanovená nařízením Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I.“).

Podle čl. 71 odst. 1 nařízení Brusel I. nejsou tímto nařízením dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Cíl této výjimky spočívá v respektování pravidel o příslušnosti upravených zvláštními smlouvami, neboť tato pravidla byla stanovena s přihlédnutím ke zvláštnostem oblastí, kterých se týkají (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 6. 12. 1994, C-406/92, Tatry v. Maciej Rataj, Sbírka s. I-543, bod 24 nebo rozsudek ze dne 28. 10. 2004, C-148/03, Nürnberger Allgemeine Versicherungs AG v. Portbridge Transport International BV, Sbírka s. I-10327, bod 14). Použitím uvedených smluv nicméně nesmí být dotčeny zásady, které jsou základem soudní spolupráce ve věcech občanských a obchodních v rámci Unie, tedy zásady týkající se volného pohybu soudních rozhodnutí, předvídatelnosti příslušnosti soudů, a tudíž právní jistoty pro jednotlivce, řádného výkonu spravedlnosti, minimalizace rizika souběžných řízení, jakož i vzájemné důvěry ve výkon spravedlnosti v rámci Unie (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 4. 5. 2010, C-533/08, TNT Express Nederland BV v. AXA Versicherung AG, Sbírka s. I-04107, bod 49).

Smlouvou podle čl. 71 odst. 1 nařízení Brusel I. je i Úmluva CMR, podle jejíhož čl. 31 odst. 1 písm. b) spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání. Jelikož v projednávané věci byla zásilka vydána na území ČR (D. R.), je dána mezinárodní pravomoc českých soudů. Úmluva CMR nicméně neupravuje otázku místní příslušnosti konkrétních soudů v rámci ČR a v projednávané věci ji nelze určit ani podle ustanovení o místní příslušnosti ( a násl. ). Poněvadž podmínky místní příslušnosti chybějí, určí ji podle Nejvyšší soud.

Za situace, kdy – jak se podává z obsahu spisu – žalobkyně v důsledku mimosoudního vyřešení sporu vzala svým podáním doručeným dne 7. 2. 2012 Obvodnímu soudu pro Prahu 5 svůj návrh na vydání evropského platebního rozkazu zpět, jeví se s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení zakotvené v ustanovení nejvhodnějším, aby věc projednal a rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno a u něhož je věc dosud vedena.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .V Brně dne 13. srpna 2013JUDr. Iva Brožová předsedkyně senátu