Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 697/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce S. Š., zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, proti žalovanému V. V., zastoupenému Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 2059, o zaplacení částky 320.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. srpna 2011, č. j. -215, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.294,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku označenému v záhlaví, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 22. září 2010, č. j. -178, kterým Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zamítl žalobu o zaplacení částky 320.000,- Kč se 4% úrokem z prodlení od 26. října 2002 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení ve znění účinném do 31. prosince 2012 - dále též jen „ “ (srov. bod 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně předchozím rozsudkem žalobu rovněž zamítl). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení o. s. ř, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil.

Z ohlášeného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle ustanovení je zřejmé, že dovolatel spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v řešení otázky, „zda lze jednomu z účastníků závazkového vztahu, který vznikl mezi podnikateli v důsledku lživého tvrzení tohoto účastníka o zmocnění k převzetí peněz, které si následně ponechal pro svoji potřebu, přiznat ochranu podle obchodního zákoníku (zejména uznáním námitky promlčení podle obchodního zákoníku), nebo zda se jedná o výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, který podle obchodního zákoníku nemůže požívat právní ochrany podle obchodního zákoníku a otázku promlčení je tak třeba posuzovat podle “. Nejvyšší soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť judikatura dovolacího soudu je již dlouhodobě ustálena v názoru, že vznikne-li ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, nebo přijetím plnění bez právního důvodu, řídí se promlčení práva na jeho vydání právní úpravou obchodního zákoníku a promlčecí doba je čtyřletá podle ustanovení obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) [srov. závěry rozsudku velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 26/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2003, pod číslem 198]. Závěr odvolacího soudu je s judikaturou dovolacího soudu v souladu.

Směřuje-li dovolatel své výhrady proti zjištěnému skutkovému stavu o tom, že žalobce, žalovaný i PhDr. L. Č., od něhož žalovaný převzal částku 320.000,- Kč, byli spolupracující podnikatelé a žalovaný tuto částku převzal při své podnikatelské činnosti pro žalobce jako podnikatele, míří tím na dovolací důvod podle ustanovení (tj. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Dovolatel tak přehlíží, že v případě přípustnosti dovolání podle ustanovení se skutkový základ sporu nemůže měnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž pro dovolatele nepříznivé rozhodnutí založil, může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení , který však dovolatel nemá u dovolání přípustného podle ustanovení k dispozici a jeho prostřednictvím přípustnost dovolání založit nelze.

S námitkou, že výkon práva žalovaného je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, který podle ustanovení obch. zák. nemůže požívat právní ochrany, aniž by dovolatel osvětlil, o jaký výkon práva žalovaného mělo jít, dovolatel přichází až v dovolání v rozporu s ustanovením Odvolací soud se skutečnostmi, pro které by měl být výkon práva žalovaného v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nezabýval, neboť dovolatel v řízení před soudy obou stupňů žádná tvrzení k aplikaci ustanovení obch. zák. neuplatnil.

Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat z hlediska námitky, že rozsudek je překvapivý, neboť odvolací soud nerespektoval svůj názor vyjádřený v usnesení ze dne 30. března 2010, č. j. -156, kterým zrušil předchozí zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, jež je podřaditelná pod dovolací důvod podle ustanovení (tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Prostřednictvím této námitky nemůže být přípustnost dovolání podle ustanovení založena, jestliže tvrzené vady nezahrnují (jako je tomu v projednávané věci) podmínku existence právní otázky zásadního významu (k tomu srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a dále ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ). V usnesení ze dne 28. července 2010, sp. zn. (uveřejněném na webových stránkách Ústavního soudu) pak Ústavní soud dovodil, že podmínkou přípustnosti dovolání podle ustanovení u tvrzené vady řízení je, že právní otázka procesní povahy mající judikatorní přesah byla v dovolání zřetelně formulována. Pro úplnost však dovolací soud uvádí, že výše uvedeným usnesením odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost, když soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění k právnímu závěru, na němž založil své rozhodnutí. Z této situace také vycházel odlišný názor odvolacího soudu.

Jelikož dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení , a proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle žádného ustanovení (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a Žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinen nahradit žalovanému účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají [s ohledem na zrušení , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, k němuž došlo - s účinností od 7. května 2013 - nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. ] ze sazby mimosmluvní odměny za zastupování advokátem v částce 9.860,- Kč podle věty první, , bodu 6. a a 2 , ve znění pozdějších předpisů, z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle téže vyhlášky a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.134,- Kč podle

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 10. července 2013

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu